Ke stavění modelů se Hobzík dostal už v mládí. Tehdy skládal všechno, co mu přišlo pod ruku. Nyní se soustředí pouze na rozhledny, vyhlídkové věže a majáky. Podařilo se mu tak dát dohromady unikátní kolekci.

„Zhruba před deseti lety jsem se rozhodl dělat už jen rozhledny, které jsem s manželkou také prošel. Jsou to krásné stavby, z jejichž vrcholku se skýtá překrásný pohled do okolí," popsal Hobzík.

Návrhy pro většinu modelů si kreslí sběratel sám.

„Sedí tak u počítače nebo u papíru nebo lepí a lepí," popsala koníček sběratelova manželka Magdalena.

„Odhaduji, že jsem prolepil už asi dvě auta střední třídy," poznamenal Hobzík. Hobby je však podle něj náročné hlavně na čas.

Modely jejich autor vyrábí většinou z papíru, ale i z hlíny, plastu či dřeva. Nejčastější měřítko je 1:150, takto například vyrobil model Petřínské rozhledny, který je složený z 850 částí. Nejnáročnější prý byl model rozhledny Studený vrch, která původně sloužila jako triangulační věž v Brdech.

„Je to sedmistěn, navíc různě zalomený, takže to byl skutečný oříšek," řekl Hobzík.

PODLE OBRÁZKŮ

Zatímco většinu rozhleden, jejichž modely tvoří, Hobzík navštívil, majáky ztvárňuje podle obrázků. Ve sbírce má model pevnosti Boyard s majákem či nejdéle fungující americký maják u věznice v Alcatrazu. Kuriozitou jsou i majákové lodě či vlastní rekonstrukce jednoho ze sedmi divů světa, a to majáku na ostrově Faros. Jediný skutečný maják v Česku stojí v Praze na Střeleckém ostrově při vjezdu do přístavu a měří pouhé tři metry.

Rozpracovaných má teď modelář několik věcí najednou. Velkou výzvou je podle něj žižkovský vysílač, který v měřítku 1:150 bude mít zhruba 175 centimetrů.

Podívat se na výstavu do muzea mohou lidé do konce ledna příštího roku. Mezi exponáty najdou i modely z okolí, jako jsou rozhledny na Děčínském Sněžníku, na Velkém Chlumu, na Strážném vrchu, na Vlčí hoře, na Jedlové, na Dymníku a na Tanečnici.