Příběh konce Thunovské lesovny v Těchlovicích (leží na pravém břehu Labe mezi Děčínem a Ústím n. L.) zní téměř neuvěřitelně. Jeho průběh je zachycen v policejním hlášení, které je dokladem dramatického konce 2. světové války v Sudetech. Podobně je na tom obec Stará Homole, z níž zůstaly jen obvodové zdi několika domů.

Samota zvaná „Koloch“ byla původní hájovna nedaleko Těchlovic, kterou ještě na začátku června 1945 obýval invalida Rudolf Vorig se svou ženou Otilií (jméno je takto napsané v policejním hlášení). Jelikož hájovna stála stranou, stala se na konci války, kdy v Sudetech nebylo příliš bezpečno, cílem několika přepadení. Ta vedla k tomu, že se manželé Vorigovi odstěhovali do dnes již neexistující obce Vitín nedaleko Zubrnic.

Samotná hájovna nebyla jejich, ale patřila Jaroslavu Thune z Hohensteinu, jež byl trvale hlášen v Jílovém v okrese Děčín. V sobotu 23. června 1945 se po sedmé večerní kolem hájovny rozlilo oranžové světlo požáru.

V lokalitě se nachází ruiny 21 budov.
VIDEO: Zaniklý Vitín stále láká. Dnes patří soukromému zemědělci

„Effler Alois, vojín československého Vojska ze strážního oddílu v obci Povrly udal, že viděl neznámého ruského důstojníka, který ještě v doprovodu dalších dvou ruských vojínu samotu „Koloch“ zapálil několika ranami zápalných střel. Dále vojín Effler udal, že důstojník ruské armády, který samotu 'Koloch' zapálil, tak učinil proto, že výše uvedená samota sloužila za úkryt tlupě několika mužů, která v okolí rebelovala,“ píše se v policejním hlášení sepsaném v Těchlovicích o den později.

Přivolaná četnická hlídka jen zajistila, aby se požár nerozšířil do lesa, další hlídkování pak už nechali na požárnících. Manželům Vertigovým vznikla podle protokolu škoda 20 000 korun a to zejména na vnitřním zařízení (nábytku) a zanechaném šatstvu. Do vyhořelé hájovny se už nikdo nikdy trvale nenastěhoval a jen rozpadající se obvodové zdi a archivní dokumenty připomínají její poválečný konec.

Jen pár kilometrů od trosek Thunovské hájovny směrem na Zubrnice jsou zbytky zaniklé obce Stará Homole. Název je odvozen od nedalekého kopce Homole a kolemjdoucími turistovi jdoucímu po zelené značce ze Zubrnic do Malého Března neuniknou pomalu zarůstající trosky staveb.

Zaniklá Thunovská lesovna.Zaniklá Thunovská lesovna.Zdroj: Deník/Topi Pigula

Mezi ruinami je potřeba se pohybovat opatrně, protože hrozí propadnutí do sklepních prostor. „Zemědělci byli většinou místní, jejich manželky byly až na výjimky z blízkých či vzdálenějších obcí na Děčínsku a Litoměřicku,“ píše ředitel archivu města Ústí nad Labem Petr Karlíček ve své knize Průvodce po zaniklých obcích, osadách a samotách pod Bukovou horou.

Kromě jiného Karlíček zmiňuje i 14. říjen 1778, kdy obcí v doprovodu příbramských sedláků projel rakouský císař Josef II. Důvodem jeho návštěvy v oblasti byly vojenské starosti. Z Bukové hory, odkud je široký rozhled do kraje si chtěl obhlédnout prostor, odkud by do Čech mohla proniknout pruská vojska.

Po druhé světové válce, konkrétně v roce 1946, došlo k vysídlení německy mluvících obyvatel. „Stará Homole pro odlehlost nové osídlence příliš nelákala, proto zde od konce čtyřicátých let již nikdo trvale nežil,“ vysvětlil Karlíček zánik obce ležící zhruba 4 km od Zubrnic.