Co tu bude, až se uhlí vytěží? Je jistě zajímavé podívat se tam, kde rekultivace teprve probíhají, ale i na místa, na nichž už několik desetiletí roste les, pěstuje se obilí nebo se na ně chodí za zábavou, za sportem.

Tříletá zkušenost

Právě takové „kolečko" nabízí návštěvníkům z celé republiky skupina Czech Coal. S Uhelným safari, jehož součástí je také seznámení se s rekultivovanými územími, už zde mají více než tříletou zkušenost. Podívejme se společně na tři lokality, zastupující rekultivace takříkajíc od A do Z.

Přijede-li od Mostu na vyhlídku lomu Vršany, naskytne se vám pohled nejen na samotnou těžbu, ale také na plochy, kde je počátek rekultivací, na jejich technickou část a na horizontu už i na tu další pěstební etapu. Narazíte tu i na mapu, která schematicky ukazuje barevné plochy podle jednotlivých druhů rekultivací, tedy jak bude celé území, které právě před sebou vidíte, po ukončení těžby vypadat.

„Obnova území a krajiny zasažené báňskou činností je konečnou etapou báňského podnikání. „Snažíme se vytvářet nové plochy co nejúčelněji a zejména ve vazbě na budoucí další rozvoj regionu," říká Ing. Jiří Kašpar, vedoucí útvaru rekultivace, uvolnění území a ekologie Vršanské uhelné a.s., která je společně s další těžební společností Litvínovská uhelná a několika dceřinými společnostmi součástí skupiny Czech Coal.

Podle Jiřího Kašpara tady vytvářejí nejen novou krajinu formou zemědělských pozemků a kultur, lesů, vodních ploch, ale vytvářejí také území určená k rekreačním a sportovním účelům, například areál Hipodromu Most. „Obce a města získávají území pro svůj nový rozvoj," dodává ke smyslu takové činnosti.

Důležitá voda

Na velké mapě na okraji těžební jámy ukazuje barevné plochy. „Podívejte na v budoucnu kompletně zrekultivované území. Už nyní na postupu rekultivací vznikly menší vodní nádrže, největší plánovaná vznikne po roce 2051 ve zbytkové jámě lomu Vršany. Jezero bude mít celkovou rozlohu 263,46 hektaru, nebude sloužit ke koupání lidí, ale bude součástí biotopu, nové krajiny. Voda pak bude zabírat 7 % z celkově rekultivovaného území po tomto lomu. To pozitivně ovlivní mikroklima v oblasti," tvrdí odborník. „Je totiž požadováno i z různých studií a připomínek, abychom vytvářeli i malé vodní plochy, malé mokřady. Jsou to taková místa, kde vzniká život, biocentrum, které umožňuje fungování pestrého území." Dodejme, že zemědělská rekultivace zde obsadí v konečné fázi z území 4 778 hektarů po povrchovém lomu Vršany Šverma 28 % a lesnická 32%.

Malé Březno a Hipodrom Most

Další zastávkou po vyhlídce lomu Vršany byla již rekultivovaná výsypka Malé Březno, kterou mají obyvatelé obce opravdu za humny. „Zde rekultivace skončila před dvaceti lety, když probíhala poměrně krátkou dobu, od roku 1985 do roku 1992. Většinu tvoří plochy lesnické, ale jsou tu i zemědělské," upozorňuje Jan Kašpar, když se skupinou mírně stoupáme na horizont výsypky, po cestě, kterou obklopují kolonie ještě mladých listnatých stromů. Přicházíme k poli, které na výsypce díky rekultivaci vzniklo. Na jeho opačném konci vidíme srnu, neklamné znamení, že lesní zvěř je tady, stejně jako na jiných rekultivacích, dobře zabydlená.

A je tu další rekultivovaný prostor, hipodrom mostecké dostihové závodiště. „To byla rekultivace na objednávku, která vznikla na Velebudické výsypce," vysvětluje Jiří Kašpar. Vlakové soupravy na vytvoření v podstatě umělého kopce, kdy se původní terén zvedl až o 70 metrů, vozily 40 let nadložní zeminy z lomu Jan Šverma. Byla vytvořena rekultivace o rozloze 790 hektarů, tím se řadí i k největším výsypkám v bývalém Severočeském hnědouhelném revíru. Mezinárodně uznávaná dostihová dráha vybudovaná na výsypce je v Evropě ojedinělá.

Konference

Vraťme se ještě k zemědělskému využití rekultivovaných oblastí. Právě tomuto tématu se věnovala konference, která proběhla v Mostě v minulých dnech pod záštitou ministra zemědělství Petra Bendla a za účasti řady odborníků. Zájem o ni byl velký, zúčastnila se jí stovka lidí. Zemědělsky rekultivované plochy se ne zcela daří v důsledku nedobré situace v zemědělství uplatnit v zemědělské prvovýrobě, ani předat jiným zájemcům. Relativně reálné se tu jeví pěstování energetických plodin, ovšem výnosy a výhřevnost zkušebních plodin nejsou vysoké. Dceřiná společnost Rekultivace a.s.v rámci poloprovozního pokusu pěstuje na celkové výměře přibližně 60 hektarů energetický šťovík. Na 1,5 hektaru je založena pokusná plocha miskantu. Další plodinou pěstovanou na výsypkách jsou japonské topoly, které společnost pěstuje na půlhektarové výměře. V roce 2011 vyprodukovala 400 obřích hranolovitých balíků energetického šťovíku, což je zhruba 250 tun biomasy.

Že se ovšem i na výsypkách daří právě vinné révě, o tom přesvědčil účastníky konference místní vinař Ivan Váňa s dovětkem, že vinná réva se na Mostecko v posledních desetiletích vlastně jen vrací, protože se tu pěstovala už od 13. století.

Do jaké míry konference ovlivnila zájem dalších podnikatelů v zemědělství z regionu o zemědělskou rekultivaci, se teprve ukáže.