V muzejních sbírkách bude reprezentovat více než stoletou historii i dramatický zánik zdejších domů. Přitom ale stačilo málo a staré domovní znamení by navždy zmizelo ze světa. Přípravy na demolici zbývajících ruin totiž začínají už příští týden.

HRÁL I VE FILMU
Reliéf představuje ukázku toho, jak na začátku 20. století lidé zdobili své domy. „Patří do období secesní architektury. Zároveň o něm lze s trochou nadsázky říci, že je světově známou filmovou kulisou,“ poznamenal historik ústeckého muzea Martin Krsek, který spolu s kolegou restaurátorem Jiřím Belisem korbel zachraňoval.

Domovní znamení zdejší zaniklé restaurace totiž vyčnívá v úvodu jednoho z nejpůsobivějších záběrů válečného velkofilmu Zraněná srdce v koprodukci Německa, Velké Británie a USA. Ulice Na Nivách v něm představuje rozbombardované přístavní město Hamburk.

PRASKAL, ALE VYDRŽEL
Reliéf museli muzejníci od fasády opatrně odsekat, aby ho mohli sejmout v co největší úplnosti. „Při sundávání sice popraskal, ale zůstal v celku díky armatuře a římse, která ho chránila před působením vody,“ popsal restaurátor Belis.

Následovat bude očista, kontrola, konzervace, oprava a doplnění chybějících částí. Poté si ho veřejnost bude moci prohlédnout třeba jako jeden z exponátů měsíce. Hospoda Zur Thermalquelle (U Horkého pramene či U Vřídla) v ulici Na Nivách patřila k nejznámějším v Ústí.

Po roce 1945 dostala název U Studánky. Navštěvovali ji hlavně zaměstnanci blízkých průmyslových podniků. „Ve dvě padla a ve dvě deset už nám hostinský Jarda Macháček nesl orosený půllitr,“ vzpomínal pamětník, který v roce 1969 emigroval a hospodu spatřil až roku 2012. „Takhle to tu nevypadlo ani těsně po válce,“ kroutil nevěřícně hlavou.

Své vzpomínky má i ředitel ústeckého muzea Václav Houfek, který v 80. letech studoval na Gymnáziu Jateční. „Tu hospodu jsme měli rádi, zvlášť ve vyšších ročnících. Měli tu i obědy. Byla to taková klasická čtyřka s dobrou desítkou,“ dodal.