Kolik procent z rozpočtu celé řady společností „ukrajuje" například penále? Možná se budete divit, kolik peněz je možno ušetřit třeba jen správnou evidencí pracovní doby zaměstnanců.

Papírové docházkové lístky, tzv. píchačky, jsou stále možným způsobem evidence docházky zaměstnanců. Tu si podnikatelé mohou vést dle svého uvážení, ale není to povinné.

„Ze zákona je však povinná evidence pracovní doby zaměstnanců, za kterou evidenci docházky zaměstnavatelé často zaměňují. Bohužel, neznalost zákona neomlouvá a při kontrole Státního úřadu inspekce práce je pak malér na světě," vysvětluje Martina Weberová z terezínské společnosti SAITECH a dodává: „Evidence pracovní doby vypovídá o přítomnosti zaměstnance na pracovišti a ta se, jak jistě chápete, nemusí shodovat s evidencí docházky. Vyměřené penále za nedoložení nebo jeho nedostatečnost se může vyšplhat až do výše 400 000 Kč."

Úspora času

Toho si jsou vědomy především velké a střední podniky, které dnes evidují pracovní dobu svých zaměstnanců pomocí tzv. elektronických docházkových systémů. Investice několika desítek tisíc korun se vrátí nejenom v podobě ušetřených financí za penále, ale také v úspoře času zaměstnanců personálního oddělení, kteří na začátku každého měsíce prožívali stresové situace v podobě příprav výplatních dokladů. Ušetřený čas tak mohou věnovat jiné činnosti.

Veškerá data se shromažďují na terminálech (serverech) pomocí bezkontaktních karet nebo čipů a automaticky se pak přenášejí do počítače vedoucích pracovníků. Ti pak mají přehled o tom, kde se který zaměstnanec nachází.

Kontrola práce

Přítomnost zaměstnance na pracovišti však nemusí nutně znamenat výkon práce. Proto šla společnost SAITECH ještě dále. Nejenže nabízí terminál, na kterém je možné evidovat pracovní dobu zaměstnanců, využít ho k objednávání a výdeje stravy pro zaměstnance, ale také sledovat čas jednotlivých zaměstnanců a jejich odvedený výkon na jednotlivých, předem definovaných zakázkách.

Boj o mikročipy

S mikročipy se setkáváme na každém kroku, používáme je třeba prostřednictvím bankokaret či jako čipové průkazy v zaměstnání apod. Jejich používání se pro nás stalo každodenní záležitostí. Odpůrci karet s mikročipy však varují, že díky nim může dojít ke čtyřiadvacetihodinové kontrole nad každým z nás. Někteří se domnívají, že jsou poslední etapou předcházející implantování mikročipů do těla. Zavádění čipových karet do všech oblastí života v bankách, školách, zdravotnictví, dopravě, ve firmách (čipové občanské průkazy, biometrické pasy, čipová zdravotní karta) podle nich může vést k přehledu o každém občanovi v jednotlivých státech. A možná také ve špatných rukách ke zneužití osobních údajů, či dokonce k ovlivňování myšlení. Zda jsou tyto obavy oprávněné, ukáže budoucnost, která v této oblasti nemusí být tak vzdálená.