V Krušnohoří vánoční tradici tvořila směs zvyků katolických, protestantských a především hornických. „Pokud by někdo chtěl zažít historické krušnohorské Vánoce, měl by zajet k sousedům do Saska. Jsou tu obvyklé průvody horníků v uniformách se sekyrkami, k vidění jsou krušnohorské louskáčky a další," popsal Václav Houfek, ředitel ústeckého muzea.

Dodnes pak po vzoru horníků vkládáme do oken světýlka a lucerničky, tak jako to dělali horníci. „Naopak katolická tradice pak představuje třeba vánoční hry v kostelech, betlémy a další," pokračoval ředitel Houfek.

Postavičky horníků se v Krušnohoří objevují například také v místních betlémech. Betlém v mnoha podobách se objevuje nejen v kostelech a muzeích, ale i domácnostech. Mnohdy to jsou tři čtyři postavičky, ale domácí betlém spolu s vánočním stromkem tvoří nezaměnitelnou vánoční atmosféru.

Mezi válkami

Ačkoliv na počátku 19. století lidé prakticky neznali vánoční stromky, obvyklý už byl v domácnostech v meziválečném období. Klasickou vánoční atmosféru v československých Sudetech popisuje v knize Kde domov můj pamětnice Gerda Eckeltová.

Tehdy bydlela s rodiči v Dlouhé ulici. Ve Štědrý den byla liduprázdná. Večeře začala dřív než obvykle. Maminka dbala, aby nikdo od štědrovečerní večeře nevstával. Nadílku dárků pod svíčkami rozsvíceným vánočním stromkem si rozebrali kolem půl sedmé. „Zazvonil u nás Ježíšek a my ostatní jsme se vřítili do pokoje," vzpomíná autorka.

Svíčky a prskavky na stromečku si ovšem pamatují i dnešní dospělí. Elektrické světélka se masově rozšířily až v poslední třetině minulého století. Během totality se ovšem do českých domácností začal vkrádat Děda Mráz a ve školách propagovali ruskou „jolku". „Každoroční rituál pro mě byla pohádka Mrazík. Dávali jí vždycky o Vánocích, nebo na Nový rok. Já osobně nejvíc chtěl od Ježíška auto na ovládání a Rubikovu kostku," vzpomíná na svá vánoční přání Miroslav Janík z Teplic.

Stejně jako před sto lety, nebo během normalizace i dnes lidé zpívají koledy, sypou o Štědrém dnu ptáčkům do krmítek, krájí jablko kvůli hvězdě, případně pouští skořápky od ořechů se svíčkou po vodě, nebo jdou na půlnoční. Proč ne, jsou přeci Vánoce.