„Knihy ulice“. I tak by se dal popsat projekt KnihoBudka, který vznikl v roce 2013 v Praze a postupně se rozšířil po celé republice. Malé veřejné knihovny můžete navštívit i v našem regionu. Po celém Ústeckém kraji jich jsou desítky a stále přibývají. „Chceme prodloužit životnost knihám a dostat je blíž k lidem,“ vysvětluje koordinátor projektu Jan Bičák.

Za vznikem projektu stojí Pavel Železný a Monika Rumlová. „Naším cílem bylo proměnit sedm vysloužilých telefonních budek na malé bezplatné veřejné knihovny,“ popisují. První KnihoBudku otevřeli 9. ledna 2014 v pražské nemocnici IKEM. „Další KnihoBudky jsme umístili během následujících měsíců,“ dodávají autoři.

Knihovničky jsou pro čtenáře místem, kam mohou publikace nosit, vyměnit si je za jiné nebo si nějaké zadarmo půjčit. Své využití najdou zejména starší tituly. V Ústí nad Labem je podobných veřejných biblioték několik. „V Ústí máme jednu přímo námi vyrobenou KnihoBudku umístěnou v pavilonu A Masarykovy nemocnice, která je největší nemocnicí společnosti Krajská zdravotní. Další, námi nevyrobená, je v informačním středisku, která byla otevřena teprve nedávno,“ informuje Bičák.

ČTOU PACIENTI

Veřejné knihovny v nemocnicích patří mezi nejúspěšnější. Hospitalizovaní pacienti si s nimi krátí dlouhé chvíle na pokojích. Návštěvy i náhodní kolemjdoucí sem nosí knihy, které mají doma, aby bylo stále co číst. O tituly v ústeckém špitálu se stará Luboš Čapek z Dobrovolnické služby. „Už jsem měl možnost se setkat s pánem, který přinesl knihy se slovy, že přinese další,“ popisuje Čapek situaci v Masarykově nemocnici.

Dobrovolníci, kteří se o veřejné knihovny starají, v nich vidí velký potenciál. V některých případech udělá službu i jim. „Já sám jsem tam našel knihu, kterou bych rád využil ve své práci, a to ke čtení dětem na dětském oddělení,“ uvádí Čapek.

Půjčit knihu si můžete i na ústeckých Doběticích nebo třeba v přízemí knihovny ústecké univerzity. „Přijde mi to jako hezký nápad, protože studenti většinou nemají moc peněz, aby si knihy nebo učebnice mohli kupovat ve velkém množství. Veřejná knihovna je stále plná a často v ní najdu titul, který jsem měla v plánu si přečíst delší dobu,“ říká studentka Alena Škrétová. Ta upozornila na další veřejnou knihovničku, která je ve vlakové stanici Ústí nad Labem západ.

BEZ VANDALŮ

Na Teplicku můžete KnihoBudku navštívit v obchodním centru Galerie. „Knihovny jsem si během předvánočních nákupů všiml a ze zvědavosti jsem do ní nakoukl. Myslím si, že ji ocení hlavně místní knihomolové,“ míní kolemjdoucí Jaroslav Klíma. KnihoBudce v Galerii se daří, jelikož k ní nemají přístup vandalové, kteří řádí zejména přes noc. KnihoBudka je totiž přístupná jen v otevírací době nákupního střediska, kde je pod stálým dohledem bezpečnostních pracovníků.

Řada veřejných knihoven se nachází i v Klášterci nad Ohří na Chomutovsku. „Na dvě mohou občané narazit na městském úřadě. Jedna je u hlavního vchodu za vrátnicí, další je na městském úřadě na odboru místního hospodářství. Z té zásobujeme ostatní knihovničky. Další KnihoBudku máme na dětském hřišti v Sadové ulici. Jedna je i v aquaparku, další v budově gymnázia a nakonec v městském ústavu sociálních služeb (MUSS),“ vyjmenovává Libor Kocáb z klášterecké radnice.

Zájem o publikace tu mají všechny generace. „Knihovničky si našly svoji stálou klientelu, někteří chodí pravidelně, ale roste i počet nahodilých zájemců. Knihy mizí, vrací se, objevují se nové, prostě to funguje,“ líčí Kocáb. O místní KnihoBudky se stará jak město, tak místní. „Rozvoz knih, údržbu knihovniček a jejich úklid zajišťuje náš odbor, na gymnáziu a na MUSS se o knihovničky starají sami, tam to spíš funguje na bázi vzájemné výměny knih. Prostě kdo chce, cestu ke knize si najde, tvrdí Kocáb. V Klášterci slouží k výrobě venkovních veřejných knihovniček vysloužilé ledničky. „Bohužel je možné, že nás vandalismus donutí udělat je jinak. Uvidíme,“ uzavírá Kocáb.


Vznik KnihoBudek vnímají lidé pozitivně, říká jejich koordinátor Jan Bičák. Najdou se ale i výjimky: 

„Lidé bez domova knihy vyberou a odnesou je do sběru“

Produkční, hudebník, ale také koordinátor projektu KnihoBudka Jan Bičák. Pomáhá s jeho osvětou, aby si k četbě ve veřejném prostoru našlo cestu více lidí. O knihovny se stará druhým rokem. „Minulý rok už přinesl ovoce,“ tvrdí.

Kdo stojí za projektem a kdo byl hlavním iniciátorem?

Momentálně jsem koordinátorem projektu já. Zakladatelem je Pavel Železný a na začátku významně pomohla i Monika Rumlová.

Jan BičákVedle vašich knihovniček existují i jiné. Knihovny, školy i jiné instituce si zřizují své budky samy. Pociťujete rivalitu či smutek z převzatého nápadu?

Určitě nejde o rivalitu, mapujeme všechny KnihoBudky (toto je náš oficiální název), ostatní KnihoBudky a veřejné knihovničky v ČR. Ani my jsme je nevymysleli, nápad přišel nejspíše z Velké Británie. Chceme prodlužovat život knihám a dostat je blíž k lidem, proto jsme velmi rádi, když na nějakou knihovničku narazíme. Zjišťujeme přesné GPS souřadnice, zjišťujeme, jestli je non-stop přístupná, případně i další informace vedoucí k jejímu nejjednoduššímu nalezení. Lidé s námi často stavbu a postup s úřady konzultují a my umíme na dálku pomoci i s přestavbou jako takovou. Například pokud mapuji knihovničku v nemocnici, zjišťuji, v jakém je patře a snažím se místo co nejlépe popsat.

Co KnihoBudky a vandalové? Setkali jste se už s jejich výraznějším poničením?

Právě dnes mi volal pán z Mělníka, který chce vytvořit několik knihovniček a ptal se na totéž. Obecně řečeno je projekt velmi dobře vnímán a přijímán. Občas se stane, že lidé bez domova vyberou knihy a odnesou je do sběru. Ještě jsme se nesetkali s tím, aby přímo naši KnihoBudku někdo zapálil nebo jinak záměrně poškodil.

Obrací se na vás lidé, kteří by chtěli pomoct při výstavbě či návrhu KnihoBudek?

Obrací se na nás docela dost lidí ohledně umístění knih, zřizování knihobudek, také studenti a novináři s nejrůznějšími dotazy. Umíme poradit, dodat dokumentaci i některé komponenty na přímo. Nejsložitější a nejdelší bývá nejčastěji proces příprav a koordinace s městem. KnihoBudka má přes 250 kg a ani dopravu nemůže dělat každý.

Jak je to s údržbou KnihoBudek? Chodíte pravidelně kontrolovat jejich stav, nebo máte v každé lokalitě dobrovolníky?

Je to různé. Některé KnihoBudky dodáváme do základních škol nebo školek, případně nízkoprahových zařízení a ty se pak o ně starají. Stejně tak obce, města nebo městské části. My vypomáháme, občas doplníme, nebo koordinujeme lidi, kteří se na nás obrátí ohledně přebytečných knížek. Jednou za čas kontrolujeme technický stav a navrhujeme majitelům další postup.

Tereza Sajdlová