Po Gabrielině stezce proudí ve vrcholící turistické sezóně k Pravčické bráně tisíce lidí. Živo je na stezce i nyní na začátku sezóny. Do shozu se proto specialisté pustili již v šest hodin ráno.

Pro dělníky to nebyla lehká práce. Veškeré nářadí si museli Gabrielinou stezkou do oblasti Křídelních stěn donést ručně. Přímo na místě pak navíc museli vystoupat do čtyřicetimetrové výšky, kde uvolněný skalní blok byl.

Zdroj: NPČŠ/Václav Sojka

„Skalní blok o objemu přibližně 25 metrů krychlových a hmotnosti zhruba 60 tun uvedli kontrolovaně do pohybu pracovníci dodavatelské firmy pomocí pneumatického klínu a mechanické páky," popisuje shoz nestabilní skály mluvčí správy národního parku České Švýcarsko Tomáš Salov.

Přestože se takto obrovská masa kamene řítila z mnoha desítek metrů, na stezku dopadly již jen menší kameny a písek.

Správa národního parku České Švýcarsko vybrané skalní objekty průběžně monitoruje v místech, kde hrozí zvýšené riziko pro návštěvníky národního parku nebo obyvatele přilehlých obcí.

Vlado Milunić představuje projekt obchodního centra s přístavištěm ve Hřensku. Investor plánuje začít se stavbou za sto milionů příští rok, hotovo chce mít v roce 2020.
Na návrhu centra a přístaviště ve Hřensku dělá světoznámý architekt Milunić

„V případě pochybností o jejich stabilitě zadává zpracování geologických posudků. Na základě výsledků pak rozhoduje, zda provede sanační zásah, případně odstranění rizikových skalních objektů," dodává Tomáš Salov.

V Českém Švýcarsku mají bohaté zkušenosti s nekontrolovaným řícením skal.

„Opad a řícení menších i větších kusů pískovce jsou tu naprosto přirozeným jevem a na většině území národního parku České Švýcarsko zákon do tohoto procesu zakazuje zásahy," vysvětluje Tomáš Salov s tím, že ale existují výjimky, kdy nestabilní skalní bloky ohrožují životy nebo majetek.

Běžec z Varnsdorfu běží skrz republiku kvůli plýtvání jídlem.
Běží skrz zemi kvůli plýtvání jídlem, teď dorazil do Brna