Jako obvykle v tom měl prsty známý lapka, rytíř Kunz von Kaufungen, který roku 1455 zinicioval tento únos.
Pěkně položené a na dějiny bohaté městečko na úpatí Krušných hor, prvně písemně zmiňované až v roce 1378, se svým překrásným okolím nabízí mnoho výletních cílů. Hrad ční do výše na jednom strmém skalním bradle na břehu Zwickovské pánve. Původně se jednalo o dva hrady. Jeden byl románský (tzv. horní hrad listinně uveden k roku 1233), vystavěný na skále až do úrovně třetího patra. Druhý již gotický „dolní vodní hrad“ (Stein) pochází ze 14. až 16. století, s válcovou věží zakončenou špičatou kuželovou střechou. Starší horní hrad byl vybudován na konci 12. století a měl za úkol chránit průchod údolím na obchodní stezce ze Cvikova do Čech a také celé panství Hartenstein.
Dva hrady v jednom
Hrad se skládá z válcového bergfritu o průměru 7,85 m a tloušťka jeho zdí činí 3,3 metru. Dále na západním kruhovém bastionu stojí palác a dvojité parkánové hradby s obranným ochozem. Z dispozice dolního hradu zůstal dodnes zachován pouze západní trakt a část jižního křídla. Obytná válcová věž, pocházející patrně ze 14. století, v západní části dispozice plnila funkci paláce. Mezi oběma hrady se nachází nevelké, nepravidelné obdélné nádvoří. Ze severní strany je na terase snížená o 12 m předsunutá hradba parkánu.
Hrabství s lesy
Vůbec první písemná zmínka o hradě pochází z roku 1113, další následuje až o 120 let později. Zakladatelem opevněného sídla byl šlechtic jménem Meinher, pocházející patrně z Čech, který tehdy sloužil jako purkrabí rodu Askánců a založil také hrad Weißenfels a klášter Zella. Celé panství s titulem hrabství však vzniklo až později a patřily do něj rozsáhlé lesy v Krušných horách. Meinherův syn byl roku 1197 povýšen do stavu hrabat. Tenkrát nebylo snadné získat tento titul a pouze několik málo rodů v celé říši jej mělo.
Hrabě byl často nepřítomen a tak zde sídlil fojt, který spravoval panství. Většinou se jednalo o rytíře z nedalekých tvrzí, kteří zde působili jako purkrabí. V listině je roku 1296 zmiňován jakýsi Gebhard (Gerhard), jenž měl své statky v Altenburgu.
Majetek panského rodu Schönburgů
Až do počátku 14. století bylo zdejší území osídleno Slovany a taktéž hrad byl v jejich držení. Původně se jednalo o malý strážní hrad, který byl pozdějšími přestavbami a úpravami v 15. století změněn do podoby obytného rezidenčního sídla. Na konci 14. století přechází hrad do vlastnictví míšeňských markrabat, kteří jej roku 1406 dávají do zástavy panskému rodu ze Schönburgu. Protože míšeňský purkrabí Jindřich II. nemá na splácení dluhů a v bitvě s husitskými vojsky u Ústí roku 1426 padne, stává se toto říšské léno nakonec roku 1439 na dlouhých 500 let majetkem rodu Schönburgů.
Prvním vlastníkem byl Veit I. ze Schönburgu, po něm následuje jeho vnuk Arnošt II., Hugo I., atd. Velká část panství přechází v roce 1559 do rukou saských kurfiřtů, přesto hrad i nadále zůstává majetkem Schönburgů. Od roku 1701 se město stává sídlem hlavní rodové linie říšských hrabat ze Schönburgu, kteří byli později opět povýšeni do stavu říšských knížat. Posledním majitelem byl kníže Alexander Schönburg-Hartenstein, který se přestěhoval do Vídně.
Zajímavosti
Dne 20. dubna 1945 byl nedaleký hrad Hartenstein bombardován americkým letadlem a byl téměř kompletně zničen. Po válce se přistoupilo na rozsahem nevelké opravy dispozice, ale k významné rekonstrukci a zajištění stavby již nedošlo. Na horním hradě dnes má své sídlo městské muzeum s expozicí historie hradu a celého panství Hartenstein. Vedle rozsáhlé sbírky zbraní jsou zde též vidět nákladně zpracované pancíře a brnění. Zbytek budov v těsné blízkosti nádraží je opuštěný, hrozí zřícením a je částečně nepřístupný.
Zpracoval Petr Šafránek