Je pod zámkem v Krásném Dvoře ukrytý poklad? „Možné to je,“ usmívá se kastelánka Michaela Hofmanová.

Když procházíme sklepením pod hlavní zámeckou budovou, jsou ještě někde vidět bytelné dveře. V zámeckých prostorách a podzemí tak nepatřičné. „Býval tady v minulosti také kryt,“ vysvětluje kastelánka památky mezi Žatce a Podbořany.

Rozlehlé podzemní prostory s klenutými stropy měly v minulosti praktické využití. „Šlechta sklepení používala na uskladnění potravin. Musíme si uvědomit, že tehdy nebyly ledničky a další vymoženosti,“ pokračuje Hofmanová.

Ze stěn v zámeckém podzemí dýchá historie a tajemno, mysl tam rozehrává nejrůznější příběhy. O pokladech, tajných dokumentech či jiných ukrytých a zapomenutých klenotech.

Zkazkám o pokladu nahrává fakt, že v současnosti lze vstoupit právě jen do sklepů pod hlavní budovou. „Určitě jsou sklepení i pod bočními křídly, ale není tam přístup. Nevíme, jak se tam dostat. Neví se, kudy tam,“ prozrazuje kastelánka. Jeden z bývalých vchodů je například dlouhá desetiletí zabetonovaný a je na něm postavena kotelna. Další vstupy jsou neznámé. Podle některých pověstí vede ze sklepení také úniková chodba do parku.

Zámek v Krásném Dvoře.Zámek v Krásném Dvoře.Zdroj: Deník/Hynek Dlouhý

Mohli v podzemí poklad ukrýt Černínové, jiní dřívější majitelé či návštěvy, někdo po válce nebo nacisté za války? „Různé příběhy o pokladu se objevují. Ale zatím se nic nenašlo,“ směje se Hofmanová.

Tajné dveře. Na zámku v Krásném Dvoře je jich hned několik. Utíkal jimi například i filmový „básník“ Pavel Kříž. Odhalit jejich tajemství ale není nijak složité, také šlechta totiž dbala hlavně na praktičnost.

„Tajných dveří a místností máme na zámku v Krásném Dvoře hned několik. Některými dokonce procházejí návštěvníci při prohlídkách,“ vypráví Michaela Hofmanová.

Dveře jsou skrývané hlavně z estetických důvodů. Také šlechta, před několika staletími, totiž chtěla, aby její obydlí bylo praktické, ale i útulné a hezké. „Za některými dveřmi byly šatny, jiné spojují místnosti, někde byly koupelny,“ pokračuje kastelánka. Nejsou za nimi únikové chodby.

Bývalý mlýn a sousední koželužna v Blšanech zmizely, zůstane po nich jen brána a zídka s klenbou.
Sušárna chmele, mlýn, cukrovar dosloužily. Místo nich vzniká něco jiného

To je i případ slavných dveří, kterými utíká herec Pavel Kříž v roli Štěpána Šafránka v komedii Jak básníkům chutná život. Ve filmu uniká tajnou chodbou a narazí při tom na otce Píšťalky Rudolfa Hrušínského. Ve skutečnosti ale není nic takového možné. „Za dveřmi, kterými utíká Štěpán Šafránek, je totiž obyčejná koupelna. Má vchod ze dvou místností, jednou vstupovalo služebnictvo, připravilo koupel a druhými dveřmi pak paní hraběnka,“ popisuje Michaela Hofmanová.

Běžně přístupná není na zámku ani kaple. Zasvěcena je sv. Hubertovi, patronovi lovců. To proto, že šlechta využívala Krásný Dvůr převážně jako sídlo k odpočinku a zábavě, často se tam konaly hony a lovy. Zajímavostí je, že pod poklopem je jeden ze vstupů do zámeckého podzemí.

„Určitě tu strašidla máme, jako snad na každém hradě nebo zámku,“ směje se dotazu na nadpřirozené bytosti kastelánka. Nikdo přesně neví, kdo se chodbami krásnodvorského zámku prohání, pověsti ale praví, že by to mohl být hrabě Černín, zásadní osobnost této památky.

Křížová cesta v Kryrech.
Vydejte se s námi na křížovou cestu do Kryr, je tam už od roku 1764

Poklad je ale v Krásném Dvoře ukrytý také na půdě. Pod opravenou střechou a krovy se skrývá historický hodinový stroj a zvonky. Kdysi totiž v průčelí zámku byly hodiny. Ty už se tam nevrátí. „Odstraněny byly v průběhu 20. století,“ komentuje to Hofmanová.

Také hodinový stroj vidí návštěvníci jen čas od času při speciálních prohlídkách. Stejně jako bývalé kanceláře zámeckých úředníků v pokroví. „Také na letošní rok připravujeme speciální prohlídky, kdy návštěvníci uvidí běžně nepřístupná místa. Například při Hradozámecké noci,“ uvedla Michaela Hofmanová.

Zpřístupněno je běžně na zámku 18 místností. Návštěvníci chodívají jen v prvním patře, které dříve obývala domácí šlechta. Druhé patro je dlouhodobě nepřístupné. Bývaly tam honosné apartmány pro hosty, složené z koupelny, ložnice a obývací místnosti, scházeli se tam hosté také v divadelním sále. Ten nesloužil pro pozvané herce, ale své hry tam často v převlecích hrála sama šlechta a její hosté. Dnes prostory zatím slouží jako depozitář.

„Máme samozřejmě vize, jak i tyto místnosti ukázat návštěvníkům. Ukázat jim, jak pokoje pro hosty vypadaly, jak vypadal divadelní sál. Zatím to ale není v blízké budoucnosti reálné. Jsou to plány do vzdálené budoucnosti,“ přiznala kastelánka.

Bývalý schwarzenberský knížecí dvůr v Postoloprtech renovují manželé Konopáčovi. Už tam úspěšně funguje svatební stodola, plánů ale mají daleko více.
Zachraňují historický statek. Z ruin staví manželé své sny, už tam frčí svatby

Když se řekne zámek v Krásném Dvoře, musí se zároveň vyslovit jméno rodu Černínů. Ti panství zakoupili po bitvě na Bílé hoře, stavení se nejprve používalo k hospodářským účelům, postupně se z něj stal honosný zámeček, na který jezdily návštěvy, často lovit a odpočívat. Černínové si, jak by se dnes řeklo, pořídili chalupu.

Vůbec první písemná zmínka o tvrzi v Krásném Dvoře se objevuje už v roce 1295. Za druhé světové války památku využíval ministr zahraničí Třetí říše Joachim von Ribbentrop jako rekreační místo. Do května 1945 byl na zámku také německý válečný lazaret. Ve stejném měsíci, kdy odešli Němci, se na zámku usídlila Rudá armáda. V budovách byl štáb, v parku tábořili vojáci. Po druhé světové válce sloužila památka mnoha účelům. Včetně toho, že se o něj „staralo“ zemědělské družstvo. Omezené prohlídky, v sedmi místnostech, se objevily v roce 1954.