Podle zástupce ředitele ústecké městské policie, se školáci budou se strážníky, kteří v pondělí ráno dorazili k vybraným přechodům u základních škol, setkávat až do konce školního roku. „Přechody, na nichž hlídkujeme, jsme vybrali po dohodě s řediteli škol a rodiči školáků. Za šestadvacet let, kdy toto opatření trvá, jsme na těchto přechodech nezaznamenali, že by projíždějící automobil srazil někoho z přecházejících,“ poznamenal.
Většina školáků, ale i předškoláků absolvovala výuku na dětském dopravním hřišti městské policie v Krásném Březně. Zde je strážníci ze skupiny prevence kriminality a dopravní výchovy seznamovali s pravidly silničního provozu a během výuky jim vysvětlovali, jaká úskalí je mohou v reálném silničním provozu potkat. Tedy nejen potřebné vědomosti k získání průkazu cyklisty. Učí se také zmiňovaným pravidlům přecházení. Nevstupovat do silnice mezi zaparkovanými auty, chodit po přechodu vpravo a další. „Každým rokem projde pod vedením těchto našich lektorů zhruba šest tisíc dětí. Všichni si přejeme, aby tento trend vydržel a děti se ze škol i školek se vracely domů v pořádku,“ řekl Novotný.
Ačkoli tato opatření se dle Novotného slov v dlouhodobém horizontu ukazují ve světle policejních statistik jako oprávněné, bývalý dlouholetý koordinátor BESIP v Ústeckém kraji Jan Pechout poukázal, že nemusí stačit. „Je dobře, že děti mají pocit ochrany. Nepřebíhají bez rozmyslu, čekají, až jich bude víc. Někde ovšem strážníci dohlíží jen po ránu a odpoledne už na tam nejsou. Samozřejmě chápu, že nemohou stát u přechodu celý den, každá třída končí v jiný čas. Tím chci říci, že to má svá omezení,“ upozornil Pechout.
play_fill
Dopravní výchova totiž dle jeho mínění začíná právě v rodinách samotných. „Kolikrát jsem byl svědkem situace, kdy maminka přecházela na červenou a vlekla za ruku svého potomka. Jindy zase tatínek za volantem nerespektuje dopravní značení, chová se agresivně, není připoutaný a veze rodinu. Takhle vyrůstají neukáznění chodci a řidiči,“ varoval Pechout.
Ústí, jak vysvětlil, má štěstí, že krásnobřezenské dopravní hřiště pokrývá celý ústecký okres a leckdy i blízké okolí. „Primárně by se ale měla dělat dopravní výchova ve školách, protože ne všude něco takového mají. Rodina dává největší příklad, tvoří základ výchovy. Doplňuje ji škola a pak teprve dopravní hřiště,“ uzavřel expert.
Od zavedení opatření uplynula řada let. Ústí nad Labem bylo jedno z prvních měst v republice, kde začali strážníky na přechody u škol posílat. Od té doby se ale doprava, hlavně ta individuální, neustále rozvíjí. Aut přibývá, někde se změnila dopravní situace po změně značení a třeba i rekonstrukcích silnic. Ústecký radní Bohumil Ježek, který má školství na starosti, na otázku, zda by tedy nebylo od věci počet přechodů, na něž strážníci dohlíží, zrevidovat, odpověděl, že záleží hlavně na ředitelích základních škol a jejich požadavku. „Městská policie jim určitě vyjde vstříc. Domnívám se ale, že to opatření jinak funguje velmi dobře,“ dodal.
