Informaci potvrdil náměstek ústeckého primátora Michal Mohr s tím, že demolice budou pokračovat postupně. „Vlastník má povolení na stržení prvního domu, další demoliční výměry si vyřizuje. Co se ostatní dokumentace týká, dle informací ze stavebního úřadu má investor supermarketu v ruce pouze územní rozhodnutí, nikoliv ovšem stavební povolení. Nyní s ním řešíme změnu v plánech, která by nám umožnila v budoucnu rozšířit ulici vedoucí okolo historické budovy Spolchemie tak, aby zde vzniklo rozšířené městské centrum,“ vysvětloval.

Zároveň zmínil problémy, které se okolo prázdných, vybydlených domů kupily. Do ruin se stahovali bezdomovci, narkomani i zloději kovů. Občas sem také museli vyrážet hasiči, aby uhasili požár.„Jsem rád, z hlediska stavu veřejných prostranství, že se těch domů konečně zbavíme. Ale myslím, že by tu vzhledem k historii toho místa, mohla být nějaká pamětní deska s upomínkou na Českou besedu,“ poznamenal Mohr.

close Historik Martin Krsek drží původní ceduli se jménem ulice. info Zdroj: Se souhlasem Jiřího Preclíka zoom_in Historik Martin Krsek drží původní ceduli se jménem ulice. První demolice, léto roku 2020.

Většina starých domů zde sice padla v roce 2020, ale o demolici lokality se hovořilo už krátce po roce 2000. Původně zde měl vyrůst supermarket řetězce Interspar. Územní rozhodnutí pro stavbu ovšem platí až od roku 2007. Projekt nakonec padl především kvůli odporu veřejnosti a nedořešeným majetkovým vztahům, které komplikoval letitý soudní spor. Domy a restaurace nakonec chátraly až do okamžiku, kdy je prý nebylo možné zachránit, a tak v roce 2019 získal investor povolení k demolici a pro část území stavební povolení v lednu následujícího roku. Tou dobou projevila zájem o lokalitu společnost Lidl ČR.

Její mluvčí se několikrát dali slyšet, by zde měla vyrůst takzvaná metropolitní prodejna (více informací na webu společnosti zde), což prý nemá být klasická nevzhledná plechová „montovna“, ale architektonicky hodnotnější dům. Informace o tom se poprvé objevila na veřejnosti právě v listopadu roku 2019. Tehdy ji ústecký architekt Zdeněk Šťastný, který měl projekt nějaký čas na starosti, popsal jako prodejnu na nožičkách, pod kterými se parkuje. O půl roku později už ale informoval, že projekt převzala do režie sama společnost Lidl ČR.

Stavba ovšem nezačala dodnes, přitom o kompletaci dokumentace v souvislosti se stavebním povolením mluvčí Lidlu hovořili už o při první demolici. Měli ho mít dokonce už ke konci roku následujícího, tedy 2021. Společnost naposledy své plány okomentovala v roce 2022, tedy dva roky po oné první velké demolici. Podle svého tehdejšího tiskového mluvčího Tomáše Mylera zájem o stavbu neztratila. „Společnost Lidl by ráda postavila v této lokalitě novou moderní ekologickou prodejnu. Nicméně aktuálně se nacházíme v rané fázi příprav projektu. Před zahájením výstavby budeme veřejnost včas informovat,“ odpověděl koncem července téhož roku.

Z nahlédnutí do katastru nemovitostí vyplývá informace, že plochy a domy mají dva vlastníky. Oba z Chomutova. Společnosti Landings a Yaby Development. Bohužel nemají veřejná telefonní čísla, ani webové stránky, kam by se jim dalo napsat o informace. Přímo na místě, kam zašel reportér Ústeckého deníku zrovna demolice stála, jelikož se porouchal potřebný stroj a technici jej dávali dohromady. Ti nevěděli v podstatě nic bližšího a ani Lidl ČR na dotazy prozatím neodpověděl.

Česká beseda a její význam pro české Ústí nad Labem

close Česká beseda s vytlučenými okny po nacionalistických německých demonstracích v roce 1908. info Zdroj: Se souhlasem Muzea města Ústí nad Labem zoom_in Česká beseda s vytlučenými okny po nacionalistických německých demonstracích v roce 1908.

Historie místa sahá hluboko do 19. století a má velký kulturní i dějinný význam pro město samotné, respektive jeho české obyvatele. Mezi zdemolovanými domy totiž stávala i bývalá restaurace Česká beseda, což byl vůbec první český spolkový dům v tehdy většinově německém, respektive německo-židovském Ústí nad Labem. Jelikož po celé 19. století rostlo spolu s rozvojem průmyslu české přistěhovalectví do města, vznikla díky tomu v roce 1874 Česká vzdělávací beseda, od roku 1876 už jen ona Česká beseda.

Stržení celého bloku domů dodnes litují opozice, patrioti, architekti i historici. Ti zde během první demolice zachraňovali historický stavební materiál a další relikvie z počátků industrializace města. Například senátor za Ústecký kraj a zároveň historik z ústeckého muzea Martin Krsek tu před první demolicí v roce 2020 a během ní zachraňoval některé cenné artefakty. „To, co si investoři dovolí v Ústí, by si jinde netroufli. Lokalitu cíleně zdevastují a nevytvoří rovnocennou náhradu. Vlastně zbyde jen rumiště," kritizoval.

S tím, že město Ústí se nebránilo, a ještě tomu napomáhalo, když investorovi bez podmínek prodalo celou ulici. „Občas se chová podobně jako v Matiční ulici. Obávám se, že v obou případech zůstane po demolicích dlouhá léta proluka bez jasného plánu, co s ní dál,“ pokračoval a prohlásil, že po první demolici jsou zbylé domy U České besedy natolik poškozené, že by jejich oprava a zakomponování do nové zástavby bylo velmi problematické. „Přitom zde stálo velmi mnoho zajímavých historických bytových domů pro zaměstnance chemičky. Nezbývá, než si přát, aby tu vyrostla důstojná nová stavba, která posune psychologickou hranici městského centra,“ dodal.

Mohlo by vás zajímat: Zvláštní linka 57 do Mojžíře skončí. Podle dopravního podniku ubylo potíží

Zvláštní linka do Mojžíře skončí. Podle dopravního podniku ubylo potíží | Video: Deník/Jan Pechánek