Bádání v oblasti letectví a kosmonautiky věnoval celý svůj profesní i osobní život, přičemž založil několik výzkumných a expertních pracovišť pro vrcholové velení české armády. Institut zahájil činnost v den jeho nedožitých devadesátých narozenin. „Jméno mého otce v názvu institutu je nejen odkazem na jeho výzkum, ale také poctou jeho usilovné vědecké a výzkumné práci, kdy neznal překážek a navzdory dlouhodobým vážným zdravotním potížím zůstal vizionářem, nesmírně inspirující osobností v cestě za prosociálními cíli a vizemi,“ komentovala založení institutu jeho dcera Kateřina Bernardová Sýkorová.

Kateřina Bernardová Sýkorová, Hvězdárna Ondřejov, červen 2022.Kateřina Bernardová Sýkorová, Hvězdárna Ondřejov, červen 2022.Zdroj: Se souhlasem KOSMOWSama se věnuje, podobně jako její otec, výzkumu, spojenému s kosmem a lidskou psychikou, vystavenou extrémním podmínkám. Dokonce s ním spoluzaložila v roce 2016 výzkumný tým KOSMOW, jehož práci bude institut zaštiťovat. Od roku 2019 spolupracuje s Fakultou sociálně ekonomickou UJEP, přičemž se na mezinárodní úrovni věnuje nejen oblasti kosmického výzkumu, ale také komplexní biopsychosociální analýze fungování člověka a malé sociální skupiny působících ve vysoce specifických, extrémně a nadlimitně náročných životních či pracovních podmínkách.

To v praxi znamená, že zkoumá a mapuje vliv náročných podmínek ve vesmíru či pod vodní hladinou na psychiku člověka. Se se svým výzkumným týmem se neomezuje pouze na získávání a vyhodnocování dat, ale také na sociální aspekt výzkumu. Tedy hledání doporučení pro zlepšení podmínek pro ty, kdo při své náročné práci často riskují poškození zdraví i vlastní životy.

Z úklidu vyhořelého bytu.
Po požáru bytu zaplavila Chabařovice vlna solidarity. Vznikla i peněžitá sbírka

Konkrétně zmiňovaný tým zorganizoval pilotní výzkumný projekt Aquacosmow10. Zkoumal skupinu potápěčů, která pobytem v kesonu v hloubce třinácti metrů pod vodní hladinou po deset dní simulovala vesmírný let na Měsíc. Studie navázala na izolační experiment Štola 88, prováděný v razící štole nedaleko Tišnova u Brna, pojatý jako simulovaný let na Mars z roku 1988. Jeho autorem byl právě Jaroslav Sýkora. Zároveň má být přípravou na výzkumný projekt AquaSpace 17-21, který KOSMOW zamýšlí provádět v letech 2025–2030.

Podle mluvčí UJEP Jany Kasaničové výsledkům jejich výzkumu věnuje pozornost mezinárodní vědecký svět i specializované časopisy, věnující se popularizaci vědeckého výzkumu. „Například v rozhovoru pro časopis Universitas, nazvaném Let na Mars bude pro posádku extrémně psychicky a fyzicky náročný. Jak ji sestavit a trénovat? Kateřina hovoří o elitním zapojení českého týmu do mezinárodního projektu SIRIUS 2017–2027. Ten zkoumá, jak kosmické posádky mohou zvládnout let na planetu Mars. Tedy dlouhodobou izolaci a adaptabilitu na vysoce specifické životní prostředí vesmíru,“ vysvětlila.

Klíště - Ilustrační foto
Chraňte se. Klíšťata jsou na Ústecku mimořádně aktivní, varují meteorologové

Organizátory projektu byl nejen Institut biomedicínských problémů Akademie věd (IBMP RAS), ale i Úřad pro letectví a kosmonautiku NASA (NASA HRP). Vědecké výstupy týmu v tomto projektu, konkrétně k aplikaci autorské metody Sociomapování, zveřejnil i prestižní recenzovaný časopis zaměřený na letectví a kosmonautiku Aerospace.

Výjimečnou práci týmu KOSMOW popularizoval nedávno také časopis Psychologie dnes a sice v článku Cestu na Mars bych nezvládla / Táhnout za jeden provaz a krýt si záda. Tým též reprezentoval český kosmický výzkum přímo v místě provádění izolačních experimentů projektu Sirius po boku sedmnácti vědecko-výzkumných týmů z jedenácti států světa, včetně kosmických agentur NASA a ESA.

Mohlo by vás zajímat: Brná se chlubí vinicí, koupaliště prošlo proměnou. Minigolf je minulostí

Zdroj: Deník/ Martin Košťál