Diskuse nakolik jsou roušky účinné při ochraně před průnikem nebo únikem patogenů z našich úst jsou vedeny od začátku propuknutí covidové pandemie. Shoda panuje na tom, že je rozhodně lepší je nosit, než chodit mezi lidmi v těchto dobách bez ní. Zásadním argumentem pro tuto shodu je snižování pravděpodobnosti šíření nákazy. Překvapivě ale jejich nedokonalost možná stojí i za tajemstvím, proč je tolik nakažených lidí tzv. asymptomatických.

Přednost při očkování proti koronaviru dostávají senioři nad 80 let.
Češi a vakcína proti covidu: Dostane se ke všem, očkování má být zdarma

„Pokud dostanete menší dávku viru, vaše tělo se o ni s velkou dávkou pravděpodobnosti dokáže samo postarat a odstranit ji. Jste sice nakažený, ale máte tzv. asymptomatickou infekci. V tomto případě je velmi pravděpodobné, že nebudete mít ani vysokou virovou zátěž. To znamená, že nižší virová zátěž souvisí s méně závažným onemocněním, “ vysvětlila pro CNN infekční lékařka a profesorka Kalifornské univerzity v San Francisku Monica Gandhi.

Vědci při vysvětlování možných pozitiv ochranných masek žonglují s dvěma pojmy. Virová dávka a virová zátěž. Virová dávka je množství viru, které získáte při kontaktu s nakaženým, tedy před propuknutím vlastní nákazy. Virová zátěž je množství viru, které máte v těle již v průběhu infekce. Studie potvrdily, že platí úměra (ovšem ne všechny studie), že čím nemocnější pacient s horším průběhem, tím vyšší virová zátěž.

Imunitní reakce jako po očkování

Gandhi společně s epidemiologem a biostatistikem ze stejné univerzity George Ruthefordem uveřejnila v New England Journal of Medicine materiál, který se souvislostí mezi virovou zátěží a ochrannými maskami zabýval. Předložili teorii, podle níž nedokonalé roušky mohou být za spouštěním imunitní reakce podobné té, která vzniká po očkování. Pokud je totiž virová dávka dostatečně malá, nemusí způsobit onemocnění, ale stále může vyvolat imunitní odpověď.

Vědci si totiž všimli zajímavé skutečnosti. V místech a situacích, kde bylo povinné nošení roušek, byla míra asymptomatické infekce až 80procentní mezi nakaženými, přičemž podle statistických dat Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) je průměrně v celé populaci pouze 40 %.

Očkování - Ilustrační foto
První lidé by mohli být očkováni proti koronaviru již za týden

Podle vědců rouška evidentně filtruje dávku některých virových částic, ale přesto přes ní do těla něco pronikne. A to málo spustí požadovanou imunitní odpověď podobnou té u očkování. Výsledkem je imunní jedinec. Vědci tuto funkci přirovnávají k tzv. variolaci. To býval proces imunizace jedince ještě před objevem samotného očkování. Lidé tehdy byli záměrně vystavováni malým kouskům neštovicemi nakažené látky – např. strupům, a získávali tak v optimálním případě imunitu na tuto smrtelnou nemoc.

Zároveň by takto fungující roušky vysvětlily, proč se u některých lidí nikdy příznaky covidu-19 neobjevily, ale přesto mají protilátky. Oba průzkumníci ovšem připouštějí, že bude třeba ještě řada testů a další výzkum, který by jejich teorii potvrdil.

Aplikace vakcíny proti covidu-19 - ilustrační foto
Vakcína proti covidu: Česko má objednány dávky pro 5,5 milionu lidí

Zároveň Gandhi upozorňuje, že stále nejsme schopni kontrolovat kdy, zda a kolik virové dávky do těla dostaneme. Proto je i podle ní nejjistější udržovat fyzický odstup, hygienická pravidla a nosit roušku. Co kdyby nás i očkovala, že?