Martínek byl odsouzen ke dvěma trestům. Jeden rok mu byl vyměřen za krádež automobilu a napadení veřejného činitele. Dalších 14 let dostal za to, že loni v Ústí ve všebořických garážích 2. listopadu chtěl odcizit auto a řidiči služebního vozu BMW, náměstku ministra dopravy Hodačovi způsobil nožem velmi těžké zranění. Jen shodou náhod nebylo zranění smrtelné. Řidič je dodnes v léčení.

Pro ústecký krajský soud jde o mimořádný případ. Předsedkyně senátu Věra Benešová uvedla, že se u soudu dosud nesetkala s takovým chováním jako u Martínka.

Jeho kamarád Martin Nešpor, který pomáhal Martínkovi rozebírat kradené auto ze Smržovky a který s Martínkem vykradl jednu provozovnu v Brné na koupališti, je odsouzen ke 2 letům s podmínkou na 4 roky.

Naprosto šokující bylo, když Martínek projevil lítost jenom nad tím, že ukradl auto u prarodičů ve Smržovce na Jablonecku v létě roku 2007. Tehdy babičce vzal klíče od objektu a ukradl auto z tamního městského úřadu.

Martínek toho, že jenom náhodou nezpůsobil smrt řidiče, který dosud má vážné zdravotní problémy, nelituje, protože nemá čeho litovat: Dal řidiči jen ránu pěstí, byť v ní držel nůž, nemohl ho bodnout. Tím je pro Martínka věc vyřízena.

Dokonce když vypovídal ještě před vynesením rozsudku postižený řidič automobilu, Martínek se přitom v soudní síni šklebil.

Na otázku, zda chování Martínka bylo signálem pro výjimečný trest, tedy doživotí, soudkyně Benešová odpověděla, že ano. Protože ale znalci z oboru psychologie a psychiatrie nemohou vyloučit teoretickou možnost, že by mohlo dojít ještě k výchovnému působení, byl odsouzen jen k 15 letům vězení.

Lupič byl silnější

Naproti tomu nebylo před soudem prokázáno, že přepadl v ústecké Všebořické ulici benzinovou čerpací stanici EuroOil. Mělo se to stát 23. října loni kolem jedenácté hodiny.

Lupič chtěl po třiatřicetileté prodavačce peníze. Mířil na ni pistolí a křičel „dělej, dej sem všechny prachy“. Získal tím přes 8000 korun.

Problémem je, že na čerpací stanici není kamerový systém. Neexistuje proto kamerový záznam muže, který EuroOil přepadl.

Přepadená prodavačka uvedla, že přišel vyšší muž se šálou ovázanou kolem obličeje. Byly mu vidět jenom oči, měl kulicha, světlomodré kalhoty a bundu do modra. Žena sice poznala šálu, ale těch byly vyrobeny tisíce. Ani mikinu, kterou měl v době loupeže na sobě, nemohla přesně identifikovat. Také batoh, který použil útočník, byl jiný, než jaký byl nalezen u Martínka.

Nebyla si ani jistá pohledem na Martínka, protože viděla jen oči. Útočník byl silnější, Martínek je spíše vyšší atletičtější postavy. Nebyl proto dostatek důkazů, že by benzinovou pumpu přepadl Martínek.

Osudná blízkost

Život či smrt člověka mnohdy záleží na naprosto maličkosti. Třeba na tom, kde má garáž. Martínkovi rodiče měli garáž s autem jen o jednu či dvě garáže dál. Proto si všiml drahého služebního vozu BMW.

Sice tvrdí, že nechtěl auto ukrást, že chtěl, aby se mu řidič omluvil, protože jej prý pár dní předtím napadl, když byl u garáže rodičů a řidič ho pokládal za zloděje.

Napadený řidič uvedl, že k ničemu takovému nedošlo, jenom Martínek dva dny předtím prošel kolem garáže, když parkoval. Soud řidičovu výpověď v kontextu dalších důkazů uznal za věrohodnou.

Pobodaný muž, krvácející a na pokraji ztráty vědomí, v autě, ve kterém manželka s ním rychle jede do nemocnice, protože jde o minuty, aby přežil strašnou ránu, si jistě nevymýšlel, že má strach o služební auto, protože ho někdo chtěl ukrást.