11:50 Než dcera zavražděné ukončila svojí výpověď, k bratrovi obžalovaného Bohumilu Jaroši řekla jen, že matka jej znala. Pro trestní senát bude důležitá výpověď bratra obžalovaného, ale k té dojde až zítra. Podle obžalovaného měl mrtvolu odstranit právě jeho bratr.
Přítel dcery zavražděné u soudu uvedl, že asi týden před tragickou událostí si její matka stěžovala, že by Jaroše chtěla dostat z bytu ven, neboť vztah nemá budoucnost. Soud bude pokračovat ve středu.

11:30 Dcera zavražděné uvedla u soudu, že obžalovaného viděla dvakrát. Matka se s Jarošem znala asi rok. Matku naposledy viděla 16.2. a 23.2.2008 posílala matce SMS, z telefonu matky jí přišla odpověď, která se jí však zdála divná, neboť matka psala jindy úplně jinak. Volala i na telefon matky, avšak nikdo tento nezvedl, a proto opětovně jí napsala SMS.
Opět se jí SMS od matky nezdál. V neděli byl telefon matky již byl nedostupný. Někdy odpoledně volali od matky z práce, že nepřišla do práce. Dcera požádala svého přítele, aby se šel podívat do bytu matky – doma nebyla a chyběl DVD přehrávač. Proto dcera napsala matce dopis, který její přítel dal do bytu matky. V pondělí 25.2. se jeli s přítelem podívat do bytu matky. Našla matčinu kabelku i „dýchátko“ na astma, proto jeli nahlásit zmizení matky na policii.
Dcera nevěřila, že by prodala nějaké věci, včetně přenosného počítače obžalovanému, také pochybovala, že by její matka dala Jarošovi klíč od bytu.Její výpověď se shodovala s předchozím svědkem, s Němcem, bratrem její matky.

11:10 Vypovídal Miloslav Němec, bratr zavražděné. Uvedl, že obžalovaného prakticky nezná. Sestra si na obžalovaného nestěžovala, nevěděl příliš mnoho z jejího života. Němec uvedl, že volala matka, protože se oběť neozývala. Nebrala telefon ani jemu. Neteř, dcera zavražděné, říkala, že dostala divné SMS zprávy, které měly být od matky. Uvedl již i v přípravném řízení, že když byli v bytě sestry, zjistili, že v bytě chybí DVD přehrávač, notebook, mobilní telefon značky Nokia N73, který dal sestře k Vánocům. Telefon byl v originální krabici s kompletním příslušenstvím. Znepokojivé bylo, že v bytě byly i léky zavražděné na astma, bez kterých nikdy nechodila. Neteř nahlásila pohřešování matky, protože nepřišla ani do práce, což se nikdy nestalo. Když Němec hledal nezvěstnou sestru, uvedl, že hledal i Jaroše v Leštině, ptal se na něho i Jarošových rodičů. Z počátku neměli příbuzní oběti podle Němce podezření, že došlo v bytě k vraždě, protože bylo uklizeno. Nikde nebyla krev.

10:30 Dosud se nenašlo tělo zavražděné ženy. Jaroš vypověděl na dotaz soudu, zda ukryl tělo, že si vymyslel také uložení těla své přítelkyně z auta do popelnice. „Nejdřív jsem řekl policistům, že jsem jí dal do popelnice ve Vaňově. Říkali, že to není možné, tak jsem řekl, že to bylo v Krásném Březně,“ uvedl. Následovaly dotazy státního zástupce. Jarošovy odpovědi na otázky lze shrnout do několika vět: Nechtěl vědět, co se stalo s tělem. Bratr mu o tom, co udělal s mrtvou, prý neřekl. Aby na něho nepadlo podezření, šel se podívat jako za ní na pracoviště do Masarykovy nemocnice, ačkoliv věděl, že je mrtvá.

10:08 Zajímavý byl okamžik, kdy sepředseda senátuzeptal obžalovaného, jak má poznat, kdy mluví pravdu a kdy ne. Předčítal mu totiž jeho vlastní výpovědi o tom jak několikrát se pokoušel vybírat peníze z bankomatu její kartou.

Jaroše se nakonec přiznal, že chtěl skutečně z kreditní karty odcizit peníze, ne se jenom podívat, kolik má jeho přítelkyně na účtu. „Jak poznám, že teď mluvíte pravdu?“ opět se ptal předseda senátu. „Teď mluvím pravdu,“ odpověděl mu Jaroš.

10:00 Výpovědi obžalovaného Jaroše byly dále více méně stereotypní, aneb všechno je jinak. Auto ford si sice půjčil, ale žádné tělo nikam autem neodvážel, jak předtím uvedl v rámci svého přiznání. Auto si sice půjčoval, aby odvezl nějaký materiál do Mojžíře. Žádnou krev z kufru vozu neodstraňoval.

Když přečetl soudce Peřich, že Jaroš týden před vraždou sebral přítelkyni kreditní kartu a den před smrtí porcelán - cibulák, DVD přehrávač a potom po smrti i přenosný počítač. Jaroš ale tvrdil, že věci dostal, protože dal peníze své přítelkyně na zaplacení dluhů. Když jeho výpověď v té chvíli slyšeli příbuzní zavražděné, kroutili hlavami a hovořili mezi sebou o tom, jak je možné, že si tak vymýšlí. Na dotaz soudce uvedl, že přenosný počítač nakonec prodal, protože by ho prý musel opravit, což by stálo hodně peněz.

Jaroš prý ani nechtěl zneužít kreditní kartu, jenom zjistit, kolik má na účtu peněz, protože měla prý dluhy.

9:57 Jaroš se tvářil, jako by se nechal policisty manipulovat. Soudce se ho ale zeptal, zda to bylo jeho první setkání s policií, první výslechy? Jaroš musel přiznat, že s výslechy měl zkušenost již čtyřikrát, protože již předtím byl vyšetřován a odsouzen.

9:43 Soudce přečetl Jarošovi jeho výpověď: Do bytu ženy odjel ve večerních hodinách v sobotu 23.2., když vešel do bytu, tak se poškozená stále nalézala na stejném místě. Tělo již bylo studené, tep necítil. Z tohoto usoudil, že Vlasta je mrtvá. Tělo odtáhl do ložnice, kde jej dal pod postel. Z koupelny vzal hadr a vytřel krev v kuchyni a ložnici. Vodu vyléval do vany z kýblu, který vzal v koupelně. Při tomto svítil pouze zapalovačem, neboť měl strach, aby jej nikdo neviděl. Poté osprchoval vanu od krve, a přemýšlel, co dále. Byt poškozené opustil asi kolem 22.00 hodin, kdy opětovně odjel autobusem číslo 13 do centra Ústí.

Potom jej napadlo, zda-li skutečně řádně uklidil krev v bytě poškozené, a proto se rozhodl, že to pojede zkontrolovat. Vzal si taxi u vlakového nádraží a odjel do bytu ženy. To již bylo někdy po půlnoci dne 24.2. V bytě ženy opětovně přetřel místa, kde byla krev, poté si zapálil cigaretu a přemýšlel, co udělat s tělem poškozené. Potom autobusem kolem 4:00 hodin odjel zpět do centra města.

Před soudem Jaroš popřel, že by jel taxíkem zpět. Proč jste tedy o tom hovořil při výslechu, zeptal se předseda senátu. „Protože mi říkali na policii, že jsem tam musel být vícekrát. Potom mě kriminalisté řekli, abych výpověď už neměnil, protože ani obhájce by mi neuvěřil,“ uvedl Jaroš. Předseda senátu zdůraznil, že při výslechu byl jeho obhájce, takže mohl jednat svobodně, jak chtěl. Dokonce Jaroš před soudem uvedl, že policie na něho neudělala žádný nátlak. To bylo přímo v rozporu s tím, co tvrdil do té chvíle.

Obžalový všechny v soudní síni udivil. Jaroš řekl, že mu vyhrožovali kriminalisté, pokud se nepřizná, že dostane dvacet let vězení.

9:33 Soudce Peřich četl výpovědi svědků a většina výpovědí se lišila od současného tvrzení Jaroše. Svědci se mýlili, on sám vypovídal na policii podle návodu policie. To se stále opakovalo. Nedovedl ani soudu vysvětlit, jak měl jeho bratr údajně vejít do bytu zavražděné, když byly zabouchnuté a na dveřích nebyla klika, ale koule.

9:21 Obžalovaný Jaroš na dotaz soudu uvedl, že později mu jeho bratr řekl, že tělo „uklidil.“ Když se vrátil do bytu v neděli 24. února, nebyla tam nikde krev, byla uklizena. V původní verzi Jaroš uvedl, že vešel do bytu v sobotu a tělo přítelkyně odtáhl do ložnice a ukryl pod postel. Vytřel krev v kuchyni a v ložnici. Krvavou vodu vyléval do vany ze kbelíku. Nakonec osprchoval vanu od krve a odjel z bytu kolem desáté hodiny večer městským autobusem.

9:16 Předseda senátu se ptal Jaroše proč mění výpovědi podle momentální situace. Obžalovaný uvedl, že vypovídal předtím vlastně tak jak chtěli „policajti“.

Na dotaz, jak to, že potkal svého bratra před domem, kde zaútočil na přítelkyni, Jaroš nevěděl. Obžalovaný ale znovu potvrdil, že se setkal se svým bratrem ve 13 hodin před Severem a zdůraznil, že od té doby se o nic nestaral.

„Nějak se o to postarám, nestarej se o to,“ uvedl prý bratr obžalovaného. Bratr mu prý dal i telefon Nokii, který patřil zavražděné. Za telefon dostal 2500 korun. Prý mu dal telefon asi proto, že má známé po bazarech.

V soudní síni bylo cítit, že nové verzi jeho výpovědi lidé nevěří.

9:10 Z výpovědi Jaroše překvapivě vyplynulo, že mrtvolu ženy měl uklidit jeho bratr. Předseda senátu Ondřej Peřich se zeptal obžalovaného, když udeřil, proč měl v pravé ruce boxera. Jaroš uvedl, že boxerem prý chtěl udeřit do dveří. Přiznal se jenom k jedné ráně boxerem, ačkoliv předtím při výslechu kriminalistům uvedl, že došlo ke dvěma úderům do hlavy oběti. Nedokázal vysvětlit rozpory ve svých výpovědích.

8:59 Obžalovaný před soudem uvedl, že všechno je jinak, že oběť chtěla sex a on nechtěl. „Chtěl jsem jet za bývalou přítelkyní, ona začala nadávat, zuřit, dala mi facku, obul jsem se a chtěl jsem jít od ní z bytu pryč. Přiběhla, dala mi ránu, spadla do kuchyně, řekla mi, že jsem hajzl. Řekl jsem bráchovi, kterého jsem potkal venku, co se stalo, on mně vynadal a šel za ní.Jel jsem potom do Ústí do obchodního domu Severu na oběd. Před Severem na mě čekal brácha a řekl, že to je v prdeli, že je mrtvá,“ uvedl Jaroš. Dodal, že ženě nechtěl ublížit.

Na dotaz předsedy senátu jak to, že několikrát vypovídal o tom, že se přiznal k vraždě, a dnes říká něco jiného, Jaroš uvedl, že policisté mu vyhrožovali. „Proto jsem se přiznal. Řekl jsem, co chtěli.“

8:53 Kromě toho státní zástupce obžaloval Jaroše z toho, že z bytu zavražděné ukradl mobilní telefon značky Nokia, DVD přehrávač značky Sony, notebook značky Acer, včetně klávesnice, dvou kusů reproduktorů, patnáct kusů porcelánového nádobí, vše v hodnotě ve výši nejméně 7420 Kč. Věci zastavil v zastavárnách v Ústí nad Labem a notebook prodal další neznámé osobě.

Toho se dopustil přes to, že byl odsouzen ústeckým okresním soudem pro krádež a uložen mu trest vězení na 11 měsíců podmíněně odložený na zkušební dobu 30 měsíců, tj. do 10.4.2010.

8:50 Státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem František Stibor přečetl před ústeckým krajským soudem obžalobu na obviněného Petra Jaroše, narozeného 2.6.1979 v Ústí nad Labem, zedníka, trvale bytem Malé Březno.

Státní zástupce doslova uvedl, že obžalovaný v dopoledních hodinách dne 23.2.2008 v Ústí nad Labem – městské části Vaňov, ulici Pražská čp. 57 v bytě v prvém patře, uživatelky Vlasty Führichové, která tam přechodně nahlášeně bydlela, po předchozím slovním a fyzickém napadání v úmyslu usmrtit, tuto opakovaně udeřil do oblasti hlavy boxerem. Žena v důsledku napadení na místě zemřela.

Poté v bytě umyl krevní stopy a odešel, následně se téhož dne vrátil do bytu poškozené ve večerních hodinách, poškozenou odtáhl a uschoval v ložnici pod postel. Pak byt opětovně opustil, dne 27.2.2008 si zapůjčil od N. Z. osobní vozidlo značky Ford Escort černé barvy, kterým dne 28.2.2008 v době kolem 3.00 hod. poškozenou v kufru vozidla odvezl z bytu, kdy předtím poškozenou svázal do kozelce, následně tělo poškozené vhodil do plastového kontejneru na komunální odpad v Ústí nad Labem – městské části Krásné Březno, v ulici Družstevní, kdy tělo poškozené zakryl odpadky, tedy jiného úmyslně usmrtil.

8:45 Justiční stráž přivedla devětadvacetiletého Petra Jaroše z Malého Března z vazby k soudu. Hrozí mu až 15 let vězení za vraždu pětačtyřicetileté přítelkyně z Ústí - Vaňova. Její tělo se dosud nenašlo, ale vrah se pod tíhou důkazů přiznal. Jde o jeden z mimořádných případů, kdy je souzen vrah, ale tělo oběti nebylo nalezeno. Vrah se k zavraždění přítelkyně přiznal.