Obžaloba viní muže z ublížení na zdraví a z týrání svěřené osoby. Nelze ale vyloučit, že kvalifikace trestného činu bude v průběhu procesu změněna na trestní čin vraždy.

Olšavský přišel v pátek 4. července 2008 kolem 17. hodiny s tělem umírajícího dítěte k sousedům. Zde měl bezvládné dítě začít křísit. Andrea zemřela v krátké době kvůli otoku mozku. V době, kdy došlo ke smrti dítěte, matka nebyla doma. Odjela na nákup z Černčic do Loun.

Pokud by nedošlo k úderu do hlavy a bylo dívce zajištěno odpovídající ošetření, krevní sraženina stlačující srdce, poranění ledviny a sleziny by nemusely být smrtelné.

Tělo dítěte svědčilo o krutosti vůči dítěti. Bylo doslova obsypáno modřinami.

Olšavský před soudem uvedl, že je mu líto, že holčička zemřela. Řekl: „Já jsem tomu, že zemřela nezabránil, ale nekopl jsem jí, ani neuhodil. Pokud jsem způsobil smrt, nebylo to úmyslně, možná jsem s ní moc zatřásl, protože nebyla při vědomí, pokud jsem jí způsobil zranění, tak se omlouvám.“

Obžalovaný kategoricky odmítal, že by dívce ubližoval. Několikrát zdůrazňoval, že možná dítěti způsobil nějaké zranění, když jí oživoval, protože on sám byl prý v šoku.

„Nikdy jsem se nechoval k dítěti násilně, jak popisuje její matka. Jsem z křesťanské rodiny. Že mě žádala matka, abych potrestal dítě, to je pravda, já to ale ignoroval, nanejvýš jsem jí dal na zadek, ale s mírou. Ale ne rukou, ale dlaní,“ bránil se obžalovaný.

Na dotaz předsedy senátu Ivo Elischera, zda viděl fotografie s množstvím podlitin dítěte, uvedl: „Neviděl jsem fotografie poranění a nemám ani srdce na to, abych se na to díval.“

Soužití s matkou dívky bylo podle Olšavského spíše soužití sexuální, nebyl zamilovaný. Vypomáhal finančně, protože by prý matka skončila s dítětem na ulici. Co říkala matka dítěte jsou prý lži.

„Pokud se říkalo, že jsem neměl s dítětem trpělivost, není to pravda. Domluvím se se všemi, i s Vietnamcem, nebyl jsem nervózní z toho, když dítě na mne hovořilo. Trvám si na tom, že kdybyste viděl jak se chová k dítěti, nebyl by jste překvapen kolik mělo dítě ran,“ poučoval obžalovaný předsedu senátu. Olšavský obviňoval matku z afektivního jednání.

Velice nelibě Olšavský nesl otázky předsedy senátu Elischera, když byl dotázán na soužití s manželkou a později i s družkou na Slovensku.

Bývalá manželka v přípravném řízení uvedla, že jí bil, ale o tom, že neúměrně bil i dceru se dozvěděla až od psycholožky, protože dcera měla z toho psychické problémy a proto se i pomočovala. S Olšavským čekala i druhé dítě, ale raději šla na potrat. Z bytu musela manžela vykázat policie. Také bývalá přítelkyně uvedla, že Olšavský se na ní dopouštěl násilí, bil i jejich malou dceru. Začal dceru více bít před druhým porodem, dcera měla zadeček od ran fialový.

On to odmítal: „Chtěly mě poškodit. Chtějí mi ublížit, asi aby vytěžily ze mne peníze, které ze mě chtěly mít, nikdy jsem neuhodil dítě.“