Jaká byla situace o 10 dnů později? Tu popsal v dobové zprávě předseda Revolučního a prvního Okresního národního výboru František Hájek.

Hájek ve zprávě uváděl: „Vyživovací a zásobovací situace je nejistá. Nejsou žádná data o stavu zásob a vyhlídky se zdají méně utěšující. Hospodářská organizace dozná první poruchy zásahem místní branné moci, posléze různými transporty uprchlíků, vracejících se zajatců spojených národů, prchajících německých zajatců a dělníků z Ukrajiny a Ruska a nejposledněji různými anonymními ozbrojenými českými skupinami z vnitrozemí. Po příchodu československého vojska byl sjednán znatelný pořádek.“

Část obchodů s potravinami a restaurace, které měly dosud zásoby, byly již otevřeny. V nejdůležitějších firmách byly již pověřovány vedením české správy.

Bývalé české podniky opět převzali čeští vlastníci. Železnice a pošty byly postupně přejímány českými úředníky, kteří na místě již sloužili před válkou.
Hájek připomínal problémy způsobené nálety: „Celá automatická telefonní ústředna je rozbita a používati lze jen linek přednostních, které byly zvláště zajištěny v nouzové ústředně v krytu.“

Velmi zajímavý je popis osudu místních Němců. Hájek doslova uváděl: „Němečtí příslušníci jsou tvární a připraveni na nejtvrdší osud. Projevují velký zájem o to, aby nemuseli do Říše, očekávajíce zde lepší hospodářské a politické podmínky. Při kontrole osobních průkazů se snaží vykazovati se čsl. cestovními pasy, z nichž není národnost patrna. Komplikované manželské a národnostní poměry vyžadují si zákonné úpravy. Tyto problémy jsou již nyní řešeny pro posouzení práva na nošení čsl. trikolory.“

Dočítáme se, že Češi a Češky byli v tom okamžiku velmi ceněným zbožím: „Z důvodů majetkových jeví se velký zájem německých příslušníků o uzavírání sňatků s českými příslušníky.“ Proto musely být sňatky povoleny úředníky ONV.

Ustavení místních národních výborů v obcích vázlo, protože bylo málo Čechů v obcích, ale ani nebyl k dispozici dostatek nových československých předpisů. Dalším problémem bylo, že čeští dělníci žádali české, respektive protektorátní peníze, obávali se devalvace říšské měny.