Před soudem se ocitl proto, že se dopustil zpronevěry 8 milionů korun, podvodu a zkreslování údajů o stavu hospodaření.

Jako správce konkurzní podstaty úpadce z Frýdlantu v Čechách na Liberecku, odčerpal neoprávněně postupně 7 556 000 korun. Když byl v březnu 2006 zproštěn výkonu funkce správce konkurzní podstaty a nemohl tehdy již disponovat s majetkem úpadce, neoprávněně odčerpal 591 000 korun.

Dluh splácí, ale nejsou ještě splaceny 3 miliony korun.

Cítí se vinen

Samotný Deutsch k obžalobě uvedl, že se cítí vinen.

„Peníze, které jsem zpronevěřil, jsem půjčil přátelům. Vím, že jsem to neměl dělat. V každém případě jsem chtěl peníze vrátit. Měl jsem z jiných konkurzů dostat asi 10 milionů korun, a byl bych proto schopen prostředky vrátit zpět na účet společnosti.

Vůbec jsem si neuvědomil, co se stane, že to převrátí život mně i rodině,“ řekl Deutsch pohnutým hlasem.

Bylo vidět, že psychicky velmi těžce nese situaci, ve které se ocitnul. Předsedkyně senátu Věra Benešová uvedla, že je zvláštní. Půjčoval vysoké částky, ale ani si nestanovil termín vrácení. Deutsch uvedl, že se domníval, že všichni peníze vrátí v okamžiku, kdy to bude potřebovat.

Uvedl řadu příkladů: Jednomu muži půjčil, protože měl exekuci na dům, kde bydlel a dostal se do toho ne svoji vinou, a chtěl peníze také na podnikání, protože neměl jinou možnost, jak se odrazit ode dna.

Další kamarád potřeboval peníze z rodinných důvodů. Půjčil také manželce muže, který svého času pracoval jako ředitel v chomutovských železárnách, které byly v konkurzu a Deutsch tam byl konkurzním správcem. Protože po zrušení konkurzu nebyl jeho kolega vyplacen, cítil, že řediteli dluží peníze, takže když poprosila manželka bývalého ředitele chomutovských železáren o půjčku, souhlasil a vybral pro ni 591 tisíc korun.

„Smlouvy o poskytnutí půjčky mi podepsali jako převzetí peněz. Nebyli jsme dohodnuti na termínu splacení,“ uvedl Deutsch.

Na otázku proč, uvedl, že počítal s tím, že když jsou to kamarádi a když bude potřebovat peníze zpět, že je oni vrátí, aniž by je naháněl a urgoval.
„Věřil jsem, že mi to vrátí. Já jsem tak nepřemýšlel. Když jsem začal být vyšetřován, začal jsem je urgovat. Jenom několik kamarádů peníze vrátilo buď úplně nebo z části.“

Na otázku soudu, kdy chtěl vrátit zpět do konkurzu vypůjčené miliony, uvedl: „Počítal jsem, že budu mít peníze z konkurzu na ústeckého podnikatele Dvořáka a z chomutovských železáren. Domníval jsem se, že bude brzy rozhodnuto, že to stihnu.“

V konkurzu podnikatele Dvořáka si vyúčtoval odměnu několik milionů, ale dosud soud o jeho odměně prý nerozhodl a on neví proč. Od železáren měl dostat také několik milionů korun, ale trvalo to asi čtyři roky, než vrchní soud v roce 2006 rozhodl, že mu peníze náleží. Železárny mu peníze splácely.

Přijde o dům

Den před zahájením soudního jednání byla podepsána dražební vyhláška – dojde k dražbě rodinného domu. Peníze půjdou do konkurzní podstaty.
Má obstavený majetek. Nemá práci, pracuje jen příležitostně, například při montování nábytku, česání ovoce, kompletování dokumentace.