Je pondělí 19. července. Probíhá celostátní akce zaměřená na odhalování nelegálních migrantů.

Policisté objíždějí skleníky, aby mohli postupovat ze všech stran najednou. Kvůli možnému útěku cizinců. Probíhá standardní kontrola.

Zápach a rez

V ubikacích je jen malá část vietnamských pracovníků. Policisty provází všudypřítomný zápach. Směs lidského potu, tabáku, vietnamské kuchyně, hniloby a kdo ví čeho.

V místnosti s palandami je u dveří vzedmutá betonová podlaha. Vytváří velký hrb. Podle jedné z policistek betonový hrb se stále více zvedá. Začínají první kontroly dokladů. Mezitím psovodi a dvoučlenné hlídky prohledávají každé zákoutí budovy i skleníků.

„Jednou se Vietnamec ukryl pod hromadu přepravek,“ vzpomíná jeden z policistů. Zkontrolovat se musí vše. V boxu v bývalé chladírně v rohu schoulený mezi krabicemi je objeven Vietnamec, který věděl, že ho čeká pokuta. Nemá zdravotní pojištění. Kdyby se mu něco stalo, veškeré náklady jdou na bedra českého státu a vymáhat potom po cizinci zaplacení léčby je více než komplikované.

Mezi hadicemi, holinkami, blátem a pobíhajícím pejskem jeden z policistů ukazuje místo, kde při jedné z posledních kontrol vietnamští pracovníci porcovali na slunci prase.

Všude je vlhko, bláto, polorozbité skleníky s rezavějící konstrukcí skrývají řadu zelených záhonů. Na první pohled lze poznat okurky a čekanku, kořenovou zeleninu.

Policisté procházejí i jednotlivé skleníky. Podle hlídky jistící zadní trakt skleníkového komplexu při zahájení kontroly jeden Vietnamec náhle zmizel. Psovod se čtyřnohým kolegou procházejí skleník i po jeho obvodě. Nacházejí místo, kde pravděpodobně osoba vyskočila ze skleníku, na kterém už dávno není sklo a skryla se ve vysoké trávě a hustém plevelu.

Jdou tím směrem. Je ticho, hučení automobilové nervózní civilizace zde není slyšet. Policista sleduje, jak se chovají ptáci. I podle toho lze poznat, zda se někdo poblíž neskrývá. Sotva slyšitelný zvuk znamená jistou stopu. Několik kroků, a policista se psem je u ukrytého Vietnamce. Ten šlápl na skleněný střep. Praskl a sotva slyšitelný zvuk muže prozradil.

Policista Vietnamce vyvádí přes skleník do objektu ubytovny. Také on nemá zdravotní pojištění. A podobně jako jeho kolega se vyhýbal pobytové kontrole, což znamená tisícikorunovou pokutu. Plus nahlášení hříšníků, kteří budou muset zdravotní pojištění doplatit.

Ubytovna EU

Policejní kolona se přesouvá do Hořetic na Lounsku. Bývalý statek či JZD s ruinou velké budovy hostí ve svém areálu velkou ubytovnu. Noclehárny jsou upraveny z dřívějšího velkého zděného kravína, také jsou v místě dvě řady obytných buněk.
Je horko, jedna hodina po poledni. Ani mouchám se nechce v horkém vzduchu létat. I zde je cítit zápach, ale jiný než ve vietnamských sklenících.

Nacházíme se v zemědělské ubytovně, kde by měla hrdě vlát vlajka Evropské unie. Jsou zde Slováci, Rumuni, Bulhaři, Poláci a něco málo všudypřítomných Vietnamců. S pobytovými kontrolami u většiny lidí není problém. Jsou občany EU. Problém je s tím, že kontroly provází nepříjemný zápach.

Policisté jdou po zdroji děsivé vůně. Na konci řady obytných buněk odhalují místní tajemství. Záchody. Také v buňkách, respektive v maringotce.

Když je policisté kontrolují, zda se tam někdo neskrývá, policistům je na zvracení. Čeština má pro stav záchodů zcela specifický odborný termín: jsou posrané. Nenajdete tam čistého místečka potřebného ke spočinutí a ulevení při své bytostné potřebě.

Policisté právě kontrolují mládež ze Slovenska. Sympatická skupinka chce být na místě až do srpna. „Má to tu nějaký Němec. Když jsme sem přijeli a viděli to tady, několik to hned vzdalo a odjelo,“ uvádí k situaci slovenský student. My se snažíme udržet si čisté záchody nahoře, sem dolů vůbec nechodíme, ale začínají tam nahoru chodit i Bulhaři,“ vysvětluje student boj se zápachovým fenoménem.

Na otázku, zda se jim chce trávit čas v takových podmínkách, odpověď studentů je smutná: „U nás není šance sehnat brigádu, nic jiného nám nezbývá,“ povzdychl student a všichni kolem přikyvují. A dodávají, že hned domů poslali MMS fotografie pro pobavení.