Záhy se dohodli, Pavel vzal brašnu s nářadím a vyrazili. „Pokud něco neukradneme, tak budu muset brašnu s nářadím prodat, abych synovi zaplatil školu,“ posteskl si cestou Pavel.

Náhodně zastavili před ústeckou zastavárnou. „Jdu zastavit zlatý řetízek,“ řekl Ali.

Zastavárník Ladislav řetízek zvážil. Měl patnáct gramů. Vtom vešel Pavel. „Patříte k sobě?“ otázal se Ladislav. “Kdepak,“ řekl Ali a zasadil Ladislavovi nečekaně ránu pěstí a zkroutil mu ruce. Ladislav sklouzl na kolena. Ali mu pak přelepil ústa páskou, přetáhl mu mikinu přes obličej, pak mu svázal ruce a nohy.

„Kde máš klíče od trezoru?“ houkl Ali. Ladislav ukázal na zadní kapsu kalhot. „A kde je trezor?“ naléhal Ali. „Ve zdi,“ zamumlal Ladislav přes pásku na ústech.

„Chci jen zlato a prachy,“ prohlásil Ali. „Mám nůž, tak buď hodný. A ještě klíče od vchodu do zastavárny!“ poručil mu. Zavřel pak zastavárnu. Otočil se k Pavlovi: “Je odpojená kamera?“ Pavel kývl.

Bohatý lup

Důkladně zastavárnu prohledali a za nehty jim zůstala plynová pistole za 3.855 Kč, finanční hotovost 16.910 Kč, 176 kusů zlatých a stříbrných šperků za 156.575 Kč. Když lup ukládali do brašny, někdo ťukal na dveře.

„Přejímka zboží, je zavřeno,“ mračil se Pavel na neznámého. “To je asi kámoš, co mi vozí oběd,“ napadlo Ladislava.

Honička jako ve filmu

Ali dostal strach. “Balíme to!“ sykl. Nasedli do auta a ujížděli. „Pronásleduje nás nějaké auto,“ řekl Pavel. „Šlápni na to!“ Neznámé auto je předjelo a zatarasilo jim cestu.

„Dej tam zpátečku!“ křikl Pavel. Neměli ale šanci, a tak zastavili. „Bezpečnostní služba,“ představili se muži. “Lehněte si na zem!“ Bez námitek poslechli. Muži pak zavolali policii. Oba výtečníci ještě tentýž den skončili ve vazbě.

Ladislav, když ho srazili na kolena, stačil zmáčknout tlačítko Hot line. Muž ,který klepal na dveře, byl z pohotové bezpečnostní služby a nebyl sám. Lupiči odemkli, vyšli ze zastavárny a znovu ji zamkli. “Máme odnést klíče majiteli do hospody,“ drze lhal Ali. Muži však jejich lest prohlédli a Ali stačil říct: “Mizíme!“

Pozdní lítost

„Omlouvám se poškozenému,“ řekl Ali před soudem kajícně. „Kdybych tak mohl vrátit čas,“ povzdechl si, „tak by se to nestalo.“

I Pavel se doznává a soud začíná počítat: Ali má dosud neskončené trestní stíhání v České Lípě, stejně tak Pavel je stíhán pro podvod a věc není uzavřena. A tak oba lupiči slyší, že si půjdou odpočinout do věznice s ostrahou, Ali i Pavel každý na pět let.

Pavel není spokojený, odvolává se. Krajský soud jeho odvolání zamítá.

ZPRACOVAL Arnošt Herman