Hubačová je odsouzena, že v nočních hodinách 20. března 2010 porodila v koupelně suterénního bytu v ulici Stránského v Litoměřicích životaschopnou holčičku, a poté dítě úmyslně usmrtila v záchodové míse.

Půl dne na to matka, která utopila novorozeně, jela se známými do Teplic pro drogy. I v době utajeného porodu měla v sobě pervitin.

INFORMOVALI JSME VÁS ZDE

Dítě žilo

Před rozsudkem ještě soud vyslechl znalce v oboru gynekologicko – porodnickém. Znalec potvrdil, že byla porozena donošená holčička, porodní váha a výsledek pitvy nesvědčil o patologických známkách vývoje plodu a porodu.

Žena dítě nepřenášela, ani nebylo nedonošené, porod byl v optimálním termínu. „Průběh těhotenství byl normální,“ uvedl znalec.

Průběh porodu podle znalce „byl pravděpodobně bez problémů, porodila dítě relativně velké, byla schopná po porodu uklidit. Porod začal kolem půlnoci, kdy měla (obžalovaná) v sobě dávku pervitinu, kterou prokázala toxikologická zkouška… Plod byl schopen evidentně se nadechnout a tedy neměl zástavu srdce, schopnost nadechnutí předpokládá u plodu činnost srdce…

Vzhled končetin svědčí o tom, že dítě mělo svalové napětí v končetinách, což jsou známky života. Že mělo dítě v plicích plodovou vodu? U dítěte po několika nádeších se musí najít zbytky plodové vody v plicích… Při pitvě se prokázalo, že má novorozenec sice v plicích plodovou vodu, ale plíce plavaly, tedy dítě dýchalo,“ uvedl znalec.

Na dotaz soudu, zda obžalovaná byla schopna sama rozhodovat o tom, co učiní, znalec uvedl: „Když se rozhodla, že porodí sama, a zavřela za sebou dveře, aby o tom druh nevěděl, jednala volně… další fáze porodu nastupuje pudově. Ve výpovědi řekla, že … koukala, že není živé, že jde o potrat, měla tedy určitý racionální přístup, že vypudila z těla jedince, o kterém se rozhodla na základě svých jakýchsi závěrů, že to není porod, ale potrat. A proto to nemusí pokládat za bytost, že to může uklidit … Byl to projev určitého účelového jednání… Potom si uvědomila, že zůstávají po porodu biologické exkrementy po vypuzení dítěte z dělohy, rozhodla se, že potratila, že potrat uvede do zapomnění a nikomu to nesdělí… Nemohlo tam dojít k výpadků vědomí… musela vědět, že porodí dítě a musí k němu nějak přistoupit…“

Obhájce se zeptal, zda je možné, aby její druh nic neslyšel. Vždyť ženy mají porodní bolesti?

Podle znalce její druh tři čtyři dny předtím nespal, jak vyplynulo z výslechů, druh byl asi velmi unaven, a mohl spát tvrdě a nic neslyšel. Žena mohla porodit sama, uvedl soudní znalec, a potvrdil, že mohla sama přetrhnout pupeční šňůru.

Všechno je jinak?

Na závěr jednání chtěla opět vypovídat Hubačová. „Chci změnit svoji výpověď,“ uvedla. „Tvrdila jsem celý rok něco úplného jiného,“ řekla náhle obžalovaná, a dodala: „Chtěla jsem chránit svého přítele… On mi pomáhal, nedala jsem ho (dítě) do záchodové mísy, to není pravda… předtím jsme si dali dávku pervitinu… porodila jsem … držela ho v rukách, potom přišel Martin, koukal na mě, a řekl, až mi bude líp, mám za ním přijít,“ vypovídala chaoticky.

Říkala dále, že dítě neplakalo.

„On ho vzal… já jsem potom odešla… nějak do sprchového koutu, začala jsem na sebe pouštět vodu, aby se mi ulevilo, protože jsem měla strašný bolesti. Když jsem vyšla ven, v koupelně ještě byla krev, ale už ne tak moc…,“ uvedla obžalovaná.

Kde bylo dítě? Zeptala se předsedkyně trestního senátu. Hubačová prakticky neodpověděla. Jen uvedla: „Martin mě jen (druhý den) řekl, abych vynesla igelitové tašky (do popelnice).“

Předsedkyně senátu obžalované připomenula, že po řadě výslechů, rekonstrukci, při hovorech se znalci, vždy říkala to samé, vždy jen s malými odchylkami. A najednou změnila na poslední chvíli výpověď. Proč to neřekla předtím?

„Nedokáži to vysvětlit,“ uvedla Hubačová na dotaz předsedkyně senátu. Dodala, že prý čekala, že přijde k soudu její přítel, a řekne, jak to skutečně bylo. To se nestalo. „Já vím, že to je neuvěřitelný…,“ dodala Hubačová.

Podle výrazu členů trojčlenného trestního senátu bylo vidět, že náhlému „odhalení“ nevěřili. Dokonce, lze říci, že před středečním jednáním byla očekávána nějaká změna. Obžalovaná na poslední chvíli změnila obhájce, tedy dalo se očekávat změna strategie obhajoby. Ta byla do předposledního jednání defenzivní. Ale ani změna výpovědi a přenesení odpovědnosti za smrt dítěte na jejího tehdejšího druha Martina C., obžalované nepomohlo.

Trestní senát ji neuvěřil a vynesl rozsudek. „Odsouzená věděla, že dítě žije, že se hýbe,“ zdůraznila předsedkyně senátu Kurešová.