Sedí za mřížemi za vraždu své babičky.

Jenže ještě letos pojede k soudu do Ústí nad Labem znovu.

Sedmnáct let po činu bude souzen za další vraždu. Tu kriminalisté objasnili pomocí DNA. V registru DNA odsouzených byla nalezena shoda mezi stopou z vraždy z roku 1994 v Ústí nad Labem a odsouzeným Jiřím Kutnerem.

Ústecké státní zastupitelství v Ústí podalo obžalobu na obviněného Jiřího Kutnera, narozeného 10. 4. 1961 v Mostě, trvale bytem Litvínov, v současnosti ve Věznici Valdice.

Je obviněn, že 21. 6. 1994 v odpoledních hodinách v Ústí nad Labem, v panelovém domě v ulici Velká Hradební č. 21, v 6. poschodí v bytě zavraždil ženu (1939) uškrcením. Potom ukradl hudební věž značky Vonix za 2660 Kč.

Přitom v roce 1988 byl rozsudkem Okresního soudu v Mostě odsouzen pro loupež jako zvlášť nebezpečný recidivista na 8,5 roku vězení. Z věznice byl podmíněně propuštěn v prosinci 1993 a byla mu stanovena zkušební doba v délce pěti roků.

K odhalení této, do roku 2010 nevyřešené vraždy, přispěla akce prověřování starých případů s databází DNA.

„V rámci aktuálně prováděného ukládání a porovnáním DNA profilů stanovených z bukálních stěrů zajištěných při hromadném odběru ve Věznici Valdice byla nalezena shoda DNA profilu stanoveného z bukálního stěru označeného Kutner Jiří s DNA profilem stanoveným ze stop č. 19, 20, 21 a 23, což byly krevní skvrny z růžového trika poškozené, zajištěných k případu vraždy ženy ze dne 21. 6. 1994,“ uvedla Jana Kurešová, soudkyně ústeckého krajského soudu, která již jednou Kutnera soudila.

Na základě shody DNA stop u oběti a Kutnera jako pachatele byla dodatečně provedena doplňková analýza. Také druhá analýza DNA plně potvrdila, že vrahem je Kutner.

První případ

Kutner byl již v roce 2000 odsouzen ústeckým krajským soudem ke 23 letům vězení. „V listopadu 1999 odsouzený muž uškrtil v jejím bytě na Mostecku v Janově svoji babičku. Byl usvědčen především výpovědí svědků, včetně vlastní rodiny,“ uvedla k případu soudkyně Jana Kurešová.

Život Kutnerovy babičky stál 4000 korun. Tolik totiž obnášela jeho kořist, kterou si od staré ženy odnášel. Po vraždě odjel do Liberce, kde bydlel s družkou.

Rodina několik dnů po vraždě nechala byt otevřít, protože babička nevycházela z bytu. Seniorka byla v bytě zamčeném na dva zámky, klíče se ale nenašly. Žena ležela v obývacím pokoji přes křeslo. Hlavu měla převázanou osuškou, vzadu v týle uvázanou na uzel. V ložnici ve skříni byly vyházené věci z polic.

Když byl odsouzen Kutner za vraždu, nikdo tehdy ještě netušil, že ve skutečnosti vraždil dvakrát. Druhá vražda, z ulice Velké Hradební v Ústí nad Labem, čekala na objasnění do roku 2010 a potrestána bude letos.tner
Muži odsouzenému již na 23 let hrozí doživotí.

Povinný odběr

K objasnění vraždy pomohla i skutečnost, že v roce 2006 sněmovna souhlasila se získáváním vzorků DNA i přes nesouhlas člověka. Lidem, kteří páchají závažné trestné činy, se tím ještě více zúží jejich možnost uniknout citelnému potrestání.

Policisté od té doby mohli získávat vzorek deoxyribonukleové kyseliny (DNA) od podezřelých či odsouzených i přes jejich nesouhlas. V případě podezřelého by ale policie mohla k odebrání biologického materiálu přistoupit až po souhlasu státního zástupce.

Počítala s tím novela trestního řádu a zákona o policii. Vládní návrh vstoupí v platnost, pokud jej podepíše prezident.

Podle tehdejšího ústeckého senátora Pavla Sušického při projednávání povinnosti občanů poskytovat policii vzorky DNA padaly připomínky, že lze této metody zneužít. Třeba tím, že někdo pohodí schválně nedopalek cigarety od jiné osoby na místě činu. Jedná se ale o situace, se kterými policie počítá.
Například Kutnera usvědčila DNA, kterou zanechal na oblečení zavražděné ženy. Nejde tedy o nahodilý výskyt jeho DNA.