Též z 28 podvodů obvinil Jana Slámu (1982) z Mostu. Podle státního zástupce Zdeňka Busta muži měli se svými oběťmi hrát krutou finanční hru.

Státní zástupce doslova uvedl: „Jednali od počátku se žadateli o půjčky ve zřejmém úmyslu půjčky jim neposkytnout, pouze od žadatelů podvodně vylákat odměny a poplatky spojené se zprostředkováním smluv.“

Kromě toho z obětí měli neoprávněně vymáhat sankce plynoucí z porušení smluv, což prováděli tak, že při sepisování žádostí a smluv o půjčkách prostřednictvím obviněného Jana Slámy a také Moniky Ješátkové naváděli žadatele k uvádění nepravdivých nebo zkreslených údajů o svých majetkových poměrech s odůvodněním jejich nepodstatnosti pro kladné vyřízení půjčky. Jenže ve skutečnosti si tím úmyslně vytvářeli podmínky pro pozdější možnost legálního vypovězení smlouvy o poskytnutí půjčky právě z důvodu uvedení nepravdivých údajů do žádostí.

Tím docílili nejen propadnutí všech poplatků, ale i možnost vymáhání sankcí, případně zajišťovali žadatelům o půjčku možné ručení cizí nemovitostí.
Potom, co zájemci uhradili nevratné poplatky 20 000 Kč v hotovosti a 20 000 Kč na účet, jako podmínku poskytnutí půjčky, dále chtěli uhrazení zálohy za poskytnutí majetkové záruky zhruba 15 000 Kč.

Ještě požadovali jednorázově uhradit 3 % z tržního odhadu nemovitosti, násobenou délkou splácení půjčky. Zpravidla šlo o dobu 10 let, což nebyli žadatelé schopni uhradit.“
Co uvedl státní zástupce, byla podle obžaloby především práce Štichy a Ješátka, Sláma s oběma spolupracoval tak, že prováděl žadatelům o půjčku zprostředkování ručení cizí nemovitostí.
„Přitom si musel být vědom, že nastavené podmínky nejsou žadatelé schopni splnit a ve skutečnosti vytvářejí podmínky pro pozdější možnost vypovězení smlouvy o poskytnutí půjčky z důvodu neuhrazení všech poplatků ze strany žadatele,“ uvedl ke Slámovi státní zástupce. Například majitel družstevního bytu, čili člen bytového družstva, měl uvést do kolonky, že je vlastníkem bytu. V dokladu, který vyplňoval, totiž nebyla kolonka pro družstevní byt.
Klient žádající o půjčku si nechal poradit, v dobré víře napsal, že byt, ve kterém bydlí, je v jeho vlastnictví. Když klient uhradil poplatky spojené s vyřizováním úvěru, dostal dopis, že nedostane nic, protože nepravdivým údajem o bytu si zapříčinil nemožnost poskytnutí finanční půjčky. A ještě si vykoledoval tučnou smluvní pokutu.

Šticha ale suverénně před soudem řekl, že nikoho nenaváděl k ničemu z toho, z čeho je vinen. Všichni uváděli informace do žádostí dobrovolně. Prostě šlo o chyby klientů.



Výše škody


Podle obžaloby měli Šticha a Ješátko způsobit škodu ve výši 1 097 030 Kč a pokusili se způsobit také škodu za 1 950 000 Kč, tedy celkem za 3 047 030 Kč.

Třetí ze skupiny – Sláma – prý pomohl obviněným Martinu Štichovi a Jaroslavu Ješátkovi způsobit poškozeným škodu 960 030 Kč, kromě toho se pokusil pomoci obviněným způsobit poškozeným škodu 1 725 000 Kč, celkem 2 685 030 Kč.

Kromě toho u Štichy se jedná podle státního zástupce o dílčí skutky pokračujícího trestného činu podvodu, pro který byl již popotahován u Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové koncem roku 2009 a byla na něho podána Krajskému soudu v Hradci Králové obžaloba. Ústecká obžaloba uvádí, že k trestným činům mělo dojít v době od 22. února 2006 do 7. února 2007.

Šticha, jenž má základní vzdělání, vystupoval jako jednatel společnosti UK real, s.r.o., se sídlem Praha 2, Legerova 1820/3 a společnosti Green money s.r.o., se sídlem Praha 1, Na Poříčí 1041/12. Podvodnou alianci měl mít s Ješátkem jako jednatelem společnosti Pražské finance, s.r.o., se sídlem Praha 1, Senovážné náměstí 978/23.


Tajemný JUDr.


Pokud někdo z klientů obdržel dopis od JUDr. Václava Břichnáče ze spol. UK real, a v dopisu bylo například uvedeno, že klient uvedl nepravdivý údaj, pokud se jedná o vlastnické právo k bytu, a zapříčinil si tím nemožnost poskytnutí finanční půjčky, a v souladu s čl. 10 smlouvy mu byla uložena smluvní pokuta ve výši 75 000 Kč, co k tomu dodat?


Trestní senát, ač pátral jak pátral, žádného JUDr. Václava Břichnáče se v Praze nedopátral. Šticha také neznal jeho přesnou adresu, ale měl prý kancelář někde v Praze 1. Samozřejmě, že s JUDr. Břichnáče jednal, a dával mu podklady pro dopisy psané klientům, ale jaké mu dával podklady, si nedokázal vybavit.


Stejnou záhadou je také Štichovo účetnictví za inkriminované období. To někdo neméně záhadně ukradl z kanceláře, kde bylo uložené…
Jen tak na okraj, na dotaz soudu Šticha připustil, že je shodou okolností popotahován za další podvody policejně a soudně v Hradci Králové a v Praze.
Soudní proces bude pokračovat i v dalších dnech. Soud má před sebou výslech řady svědků a poškozených.