„Nic mi neudělali,” povzbuzoval se, když z vězení odcházel.

Za devět měsíců nato si počkal na Patrika. „Nasedni do auta!” poručil mu. Patrik se podvolil. „Prodáváš mému bratranci drogy!” křičel na něho v autě. „Dáš mi za to pokutu dvacet táců!” vybuchl na Patrika, který se nařčení bránil a špitl: „Peníze nemám.”

Do Mária to vjelo, udeřil Patrika pěstí do obličeje.

„Nemáš? Tak jedeme k bankomatu. Bodnu tě nožem, když neposlechneš!” pohrozil mu.

„Nemám u sebe kartu,” lhal Patrik. „Chceš, abych tě pověsil za nohy v lese na strom a nechal tě tam?” strašil Patrika. Ten ze sebe vysoukal další lež: „Mám kartu doma.” Mário se ušklíbl: „Tak jedeme pro ni!” Patrik neunikl z Máriových spárů.

Když dojeli k automatu, musel mu Patrik kartu, kterou měl u sebe už předtím v autě, vydat a říct mu kód. Bankomat vydal čtyři tisícovky. Mário to zkoušel marně dál. „To nejde vydat do minusu?” zlobil se. „Nejde,” řekl Patrik.

„Tak vysyp všechno, co máš v kapse!” rozkázal mu Mário. Tisícovka byl další lup.

Za deset dní přišel loupeživý Mário za Lukášem do autodílny. „Prodáváš drogy!” sykl „A navalíš dvacet táců, jinak tě zmlátím!” Lukáš ze strachu vytáhl peněženku. Měl v ní osm stovek.

„To je málo!” rozčílil se Mário a udeřil Lukáše do obličeje a pak pěstí do brady, až se Lukáš zapotácel. „A zmlátím tě ještě víc a rozbiju ti auto, když do šesti večer neseženeš těch dvacet táců!”

„Lukáše znám od vidění. Nic jsem mu neudělal, jen jsem mu zakázal, aby prodával marihuanu klukům,” odmítl Mário obvinění ve vazbě.

„A Patrikovi jsem řekl, že mu polámu kosti, když bude prodávat mému bratranci marihuanu. O žádném bankomatu nevím. Patrik i Lukáš už dva roky prodávají marihuanu, oba si obvinění vymysleli, aby se mě zbavili.”

Obžaloba viní Mária ze dvou loupeží a navíc z trestného činu znásilnění, kterého se dopustil ještě před loupežemi. Znásilněná žena i oba poškození Mária usvědčují.

„Kouřím marihuanu,” přiznal se Patrik. „Vypěstoval jsem si tři rostliny. Nikdy jsem drogu nikomu nenabízel, s bratrancem obžalovaného jsem ji nikdy nekouřil.” I když Mário znovu všechno zapřel, soud vynáší rozsudek: Vyměřuje mu trest sedm let odnětí svobody.

S trestem není tentokrát spokojený Mário ani státní zástupce. Nedávno krajský soud obě odvolání projednal. Máriovo odvolání zamítl a státnímu zástupci vyhověl: Trest zvýšil loupeživému násilníkovi na devět let a šest měsíců.

Zpracoval Arnošt Herman