Nejen policisté, ale též železničáři očekávají netrpělivě začátek dubna. Tehdy má být již zřejmé, jestli bude zachována železniční policie, či bude-li rozpuštěna.

Policisté z železniční policie by mohli posílit policejní oddělení, která mají kvůli předchozímu propouštění policistů dnes podstav. Na druhou stranu by zrušením železniční policie došlo k prohloubení problémů s kriminalitou na železnici.

Čekání na policisty

Snižování stavu policie nakonec vedlo k situaci, že jsou dnes na hranici funkčnosti především policejní útvary v Ústeckém kraji, na dvou místech na Chomutovsku, v jednom případě na Teplicku a tři jsou na Ústecku.

V ústeckému okresu jde o obvodní oddělení v Libouchci a v Krásném Březně a také o ústecké oddělení hlídkové služby. V těchto místech početní stav policistů je menší než 11 osob nebo podstav na oddělení je větší než 8 policistů.

Prozatímní šéf krajské policie v Ústí nad Labem Jiří Šenkýř zná možné řešení: „Možná budeme moci posílit policejní oddělení, kde je podstav, o policisty z oddělení doprovodu vlaků a z železničního oddělení.“ Zda tito lidé budou k dispozici, bude vědět na začátku dubna.

Obvodního oddělení

Krásnobřezenští policisté v Ústí nad Labem mají podstav. Kromě toho budova obvodního oddělení byla v nevyhovujícím stavu. Dnes mají obvodní oddělení ve středu města na Předmostí. Z hlediska dojezdu policistů kolem Mariánské skály do Krásného Března jde o pěti až sedmiminutovou cestu, takže to neznamená velký problém.

Ale policejní stanice přímo na sídlišti v Krásném Březně je vnímána úplně jinak. Signalizuje do okolí: Když se něco stane, jsme u vás rychle a zasáhneme. Tento pocit přítomnosti mezi obyvateli bude asi během letošního roku obnoven.

„Chceme během letošního roku vrátit do Krásného Března alespoň služebnu. Znamená to, že policisté na služebně mají svojí základnu jenom část dne, není tam čtyřiadvacetihodinová služba,“ uvedl Šenkýř.

Nebudou tzv. železniční policisté chybět? „Zloději se mohou radovat, protože policejní útvary, kde je málo lidí, budou možná posíleny o specializované policisty z oddělení železniční policie. Tím bude železnice naprosto nekrytá. Policisté nebudou moci cíleně zasahovat v prostředí, které dobře znají. Mají speciální zkušenosti a proškolení nutné pro akce v prostředí železnice,“ komentoval situaci ústecký senátor Jaroslav Doubrava.

Železničáři o možné likvidaci železniční policie hovoří jako o chybě vrcholového vedení ministerstva vnitra, ale nikdo se pod tato tvrdá slova nepodepíše. Protože kritika vládních záměrů z organizací placených státem je „pracovně nebezpečná“.

Jediný, kdo se jasně vyjádřil, byl Miroslav Gloss, organizační pracovník Odborového sdružení železničářů v Ústí nad Labem.

„Pokud to není vtip, tak je to nepochopitelné a nekompetentní. Doprovody vlaků policisty i zásahy policistů železniční policie se z hlediska pravomocí při zásazích nedají srovnat s bezpečnostními agenturami. Také vyšetřování trestné činnosti na železnici vyžaduje speciálně proškolené policisty.“

Senátor Doubrava situaci považuje za patovou. „Protestoval jsem u vedení krajské policie, když se hovořilo o tom, že obvodní oddělení policie v Libouchci bude možná zrušeno. Teď již to nehrozí, naopak libouchecká policie i policie v Krásném Březně bude doplněna, což je dobrá zpráva. Na druhou stranu vyvažuje dobrou zprávu katastrofická zpráva o posílení stavu obvodních oddělení specialisty z železniční policie. To je stejné, jako kdyby pyrotechnik dostal na starost práci dopravního policisty. Pokud bude zlikvidována již dnes značně okleštěná železniční policie, znamenalo by to další důkaz rozkladu policie. Není útěchou, že v policejních kuloárech se hovoří o tom, že část železničních policistů se stejně bude věnovat i problematice drah. Jenže slovo „stejně“ znamená jenom řešení následků, ne preventivní a hlídkovou činnost. Zloději budou mít krádeže ještě více usnadněny,“ varuje Doubrava.

Pro a proti

Policisty z doprovodů vlaků lze nahradit najatými pracovníky bezpečnostních agentur. Ti také zabezpečí klid ve vytipovaných vlacích na nejproblémovějších tratích. Zaměstnanci železnice, ať z řad Českých drah či Správy železniční dopravní cesty, se shodují, že důležitá je hlídková činnost policistů ve vlacích a na nádražích, protože i bez toho se pohybuje v železničním prostředí zoufale málo policistů. Zadrženého pachatele stejně musí pracovníci bezpečnostních agentur předat policistům.

Železniční oddělení v Ústeckém kraji zůstala v Děčíně a v Ústí nad Labem. Jde jenom o torzo někdejší železniční policie. Podle železničářů chybějí policisté specializující se na železniční problematiku na Mostecku a Chomutovsku. Podél tratí spojených s velkými železničními stanicemi od Chomutova až po Děčín policie eviduje značný počet krádeží kovů. Nejnebezpečnější jsou krádeže kabelů ze zabezpečovacích zařízení železnice.

Integrace

V Děčíně je železniční policie dnes již více méně integrovaná do běžného policejního městského systému práce. Ale zachovává si přitom svá specifika.

Komisař Emil Baše k práci děčínského železničního oddělení uvedl pro Deník v květnu minulého roku: „Když zadržíte drobné zloděje kovů, kapsáře na nádraží i v celém obvodu města Děčína, kde máme také svojí působnost, není šance, abychom se nudili. Původní SOOŽ Sbor ozbrojené ochrany železnic, který byl poplatný své době, měl na starosti bezpečnost a kriminalitu na železnici. Dnes již však jde o běžné policisty pouze navíc specializované na železniční problematiku. Z toho vyplývá, že „kolejím“ již nelze obětovat veškerý čas ve službě, lidé nás potřebují i jinde. Proto já osobně vítám, že České dráhy ke zlepšení bezpečnostní situace na nádražích najaly hlídky bezpečnostních agentur.“

Otázka znalostí

V prostředí železnice policisté musí znát „šestnáctku“. Roman Jelen, vedoucí železničního oddělení policie v Ústí nad Labem, ke specifickým znalostem železniční policie uvedl: „Šestnáctka, to je drážní předpis platný pro České dráhy a Správu železniční dopravní cesty Op16 Předpis o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Dvě desítky kapitol předpisu popisují, jakým způsobem se má pohybovat po železnici v různých pracovních režimech, které mohou nastat. Policisté musí být z předpisu každoročně proškoleni a z jeho znalostí prověřeni pracovníky policejního prezídia. Kromě toho musí znát specifické drážní názvosloví. Musí se umět rychle orientovat v tom, co je pro laika změť kolejí a zařízeních na železnici.“

Modelová situace: Například policie dostane informaci, že na 1. traťové koleji v km 91,260 strojvedoucí viděl u výměny dvě osoby s nástroji. Když před výměnou zastavil hnací vůz, přes druhou traťovou kolej utíkali směrem k 1. staniční koleji. Zloději se pokusili rozebrat výměnu, hlásí strojvůdce.

Pro policisty to znamená, že vědí, kde se nachází 91,260 kilometr na určité trati. Vědí tedy, kam mají jet. Také se dozvěděli, že strojvůdce hnacího vozu čili lokomotivy, viděl, jak zloději utíkali směrem k nádraží, protože utíkali k 1. staniční koleji. Znají tedy pravděpodobný směr pohybu. Také vědí, že se pokusili zloději vybrakovat měděná „střeva“ výhybky, jak lidé říkají tomu, co je pro železničáře oficiálně v jejich terminologii výměna.

„K zadržení pachatelů vyjíždějí policisté, kteří dobře znají terén zásahu, a tudíž znají i desítky osob, které v tomto prostředí páchají trestnou činnost. Znamená to mnoho let praxe v terénu. Otázkou je, zda takto znalých policistů v současné době je a bude dost. V této práci počítače a super technika nepomohou. Je to o znalostech lidí, jejich zvycích, a sžití policisty s regionem, ve kterém se pohybuje,“ komentoval práci železniční policie v terénu děčínský komisař Emil Baše.