Je letní poledne. Věra Grögerová z Teplic si zrovna chystá oběd. Vtom jí zvoní mobilní telefon, na druhém konci se ozývá mladý hlas: „Ahoj babičko.“ Seniorka neví, kdo to je. „To je asi nějaký omyl,“ odpovídá. Přesvědčivá osoba se ovšem nenechává odbýt.

„Neříkej mi, že mě nepoznáváš, to jsem já, tvůj vnuk. Něco na mě leze, tak mám v krku knedlík,“ reaguje údajný člen rodiny. Přesně takhle začíná jeden z mnoha příběhů, kterými se nechávají senioři v Ústeckém kraji obalamutit. Ročně jde o desítky případů se škodami přesahujícími miliony korun.

„Řekl mi, že sedí v Děčíně u notáře a potřebuje peníze. Částka, kterou posílal na určité místo, údajně dorazila jinam a on ode mě potřebuje 700 tisíc korun,“ pokračuje v příběhu Věra. Tolik peněz však 80letá důchodkyně nemá, může dát dohromady nanejvýš 250 tisíc.

Koupání, ilustrační foto.
Ochrana před špatnou vodou? Opalovací krém nebo sprcha

„Odpověděl, že se zeptá notáře, jestli by to stačilo. A že mi každou chvíli zavolá zpátky. Hlavně ať to prý nikomu neříkám,“ popisuje Věra, která tedy rychle pospíchala do banky.

PENÍZE VYZVEDL KURÝR

Seniorka nakonec vybrala celkem 270 tisíc korun a navrch přidala i 400 euro, které dostala od známých z Německa. „V tu chvíli mi volal, že ta částka je dostačující a posílá člověka, který peníze vyzvedne. Našla jsem tedy takový malý pytlík z lékárny a dala peníze do něj. Kolem půl osmé muž přijel, vzal si peníze a odjel,“ doplňuje Věra.

Když druhý den psala skutečnému vnukovi SMS, jestli se u ní v Teplicích alespoň zastaví, když je v Děčíně, okamžitě jí volal zpátky. Byl v Praze v metru, peníze nepotřebuje a nikam se nechystá. Seniorka se stala obětí podvodníků.

„Jen letos šetřila policie 23 případů včetně šesti pokusů, z čehož bylo osm legend o falešném vnukovi. Celková škoda překročila 1,5 milionu korun,“ přiblížila krajská policejní mluvčí Veronika Hyšplerová.

Ilustrační foto.
Muzea versus hledači "pokladů" s detektory. V Ústí mají negativní zkušenosti

Postup pachatelů je podle Tomáše Kohouta z odboru obecné kriminality krajské policie vždy stejný. Pachatelé se specializují na seniory vyššího věku, podvedeným je nejčastěji 70 až 85 let, výjimkou ale nejsou ani 90letí důchodci. Čísla a adresy seniorů si hledají na internetu.

„Legenda vnuk je pro nás nejzávažnější, protože v ní jde o největší množství peněz. Je také nejvíce organizovaná a propracovaná,“ zmiňuje Kohout.

K jednomu z posledních případů podvodného vylákání peněz došlo na konci června v Chomutově. Seniorka tady přišla o téměř milion korun. Postup byl zcela totožný s teplickým případem.

„Pachatel byl po dobu, než došlo k předání dohodnuté finanční částky kurýrovi, s poškozenou v telefonickém kontaktu a sděloval jí adresy bankovních ústavů, kde může peníze vybrat,“ líčí ústecký kriminalista Přemysl Zahálka. I v tomto případě využil pachatel důvěřivosti starší ženy.

Kurátor? Krásné zaměstnání. Pozic je však málo, stojí se na ně fronty. Ilustrační foto.
Humanitně vzdělaní v kraji zaměstnání mají, často ale v jiném oboru

„Vhodně vedeným hovorem v ní vzbudil potřebu pomoci. Sama poškozená uvedla, že podle zabarvení hlasu usoudila, že se její vnuk ocitl opravdu v tíživé situaci připadal jí podle hlasu smutný. Vůbec ji nenapadlo, že jde o podvod,“ doplňuje Zahálka.

BRAMBORY I DEKY

V některých případech se podvodníci dostávají i přímo do domovů starších lidí.

„Pod určitou záminkou dochází ke krádeži uložené hotovosti. Této trestné činnosti se dopouštějí organizované skupiny pachatelů, každý člen skupiny má přesně stanovenou roli. Pachatelé jsou velmi dobře obeznámeni s metodami a postupy práce policie, především co se týče dokumentování případů a získávání důkazů,“ říká Zahálka.

Typů smyšlených příběhů je několik, vedle verze o falešném vnukovi se objevují také kontroly dodávek energií, kdy se pachatel vydává za pracovníka firmy, ale například též prodej zeleniny, brambor nebo předražených dek. Podvodníci během návštěvy seniora vždy okradou.

Věra Grögerová se ze své chyby poučila. „Stydím se za to do dneška, ale tím si nepomůžu. Poradila bych ostatním, pokud se jim něco podobného stalo, aby to nahlásili co nejdříve a svěřili se s tím jak rodině, tak policii. Mrzí mě, co se za ty peníze mohlo pořídit, kolika lidem se mohlo pomoci. Ale jsou to jenom peníze, nejde o život,“ dodává Grögerová.

Prezident ČSR Tomáš Garrigue Masaryk (vlevo) a ministr Edvard Beneš leží v trávě v Topolčiankách.
Pětina Čechů neví, kdy vzniklo Československo. Pro mladé je historie zbytečnost