Prezident republiky Václav Klaus na Nový rok dal nečekaný dárek obžalovaným v soudní kauze Berka.

S vysokou pravděpodobností se na ně bude vztahovat prezidentská amnestie. Neboť justice nebyla schopna za téměř deset let od zahájení vyšetřování případu obviněné osoby pravomocně odsoudit nebo zprostit obvinění.

Čtěte také: Soudci řeší amnestii. Prioritou jsou trestanci ve věznicích

Domnívá se to i soudce Vrchního soudu v Praze Jiří Elischer, který do konce roku 2012 byl předsedou trestního senátu u ústeckého krajského soudu.

Konec kauzy po deseti letech trápení

Tzv. kauza ústeckého soudce Jiřího Berky a dalších spoluobviněných byla od dubna 2003 hitem televizních novin. Mělo jít o super proces, o rozkrytí organizované zločinecké skupiny 12 osob, která přivedla do konkurzu na severu Čech řadu firem. V polovině loňského roku odvolací senát Vrchního soudu v Olomouci rozsudek od Krajského soudu v Táboře zrušil a vrátil kauzu do Tábora k novému projednání.

Amnestie se vztahuje v článku 2 na zastavení dlouhodobého trestního stíhání případů, které se táhnou k letošnímu 1. lednu nejméně 8 let, což kauza Berka splňuje. Podmínkou je, aby šlo o trestné činy s maximálním trestem do 10 let.

„Domnívám se, že tuto podmínku všichni obvinění v kauze Berka též splňují. U soudu projednávané trestné činy, včetně zločinného spolčení podle nového trestního zákoníku, jsou teď totiž se sazbou maximálně do 10 let," myslí si Jiří Elischer.

V jednom z nejrozsáhlejších případů českého soudnictví bylo obžalováno 12 lidí. Devět jich soud v Táboře odsoudil za účast na zločinném spolčení se škodou ve stovkách milionů korun, tři zprostil obžaloby. Devítileté tresty dostali konkurzní soudce Berka, konkurzní správce Daniel Thonat a X. Y. Vrchní soud tento rozsudek zrušil a vrátil zpět ke krajskému soudu.

„Pokud jsou někteří v této kauze obviněni z více trestných činů, jejich délka se pro případ amnestie nesčítá, ale bere se každý jednotlivý trestný čin, zda vyhovuje amnestii tedy zda je horní hranice trestní sazby do 10 let. Domnívám se, že předběžně lze takto amnestii vůči kauze Berka interpretovat," uvedl Elischer.

Podobný názor na amnestii má i Rudolf Axman, advokát ústeckého soudce Jiřího Berky, po kterém je nazýván případ severočeských konkurzů. „Podle toho, co je uvedeno v amnestii prezidenta republiky, se domnívám, že by se měla amnestie vztahovat také na náš případ," uvedl Axman pro Ústecký deník.

X. Y., jeden z obviněných v kauze severočeských konkurzů, se též domnívá, že proces ukončí amnestie. „Počkáme na oficiální právní výklad amnestie. Zatím není co komentovat. Snad jenom připomenout, že lidé v rámci tohoto případu nejsou odsouzeni. Devět let po zahájení vyšetřování, šest let a devět měsíců od zahájení soudního procesu a dva roky po vynesení rozsudku v Táboře byl odvolacím soudem rozsudek zrušen jako doslova nepřezkoumatelný," uvedl X. Y.

Podle politologa Zdeňka Zbořila amnestie představuje úklid velmi starých „vousatých" kauz zatěžujících policii, státní zastupitelství a soudy, s tušeným nejednoznačným výsledkem.

Prezident Klaus tím pomůže i ministerstvu spravedlnosti, protože z přeplněných věznic odejdou naráz osoby odsouzené jenom k lehkým trestům do jednoho roku.

Do textu článku bylo dodatečně zasaženo 17. prosince 2019.