Po poradě trestního senátu bylo rozhodnuto, že k vynesení rozsudku dojde až 2. května.

Při prvním procesu v červnu 2010 byli odsouzeni: Vasyl Bentsa bydlící v Dolních Beřkovicích do vězení na 7 let, Volodymyr Dublenych bytem v Mělníku na 7 let a Mykhaylo Zavatskyy z Plzně na 5 let do vězení. První dva byli odsouzeni do tvrdšího vězení s ostrahou, třetí do věznice s dozorem. Měli se podle rozsudku ústeckého krajského soudu dopustit obchodování s lidmi. Všichni tři jsou státními příslušníky Ukrajiny.

Původní rozsudek

Podle původního rozsudku k trestné činnosti mělo docházet od března 2008 do července 2008. Byli odsouzeni za to, že kvůli jejich ziskuchtivosti museli až 18 hodin pracovat Bulhaři a Rumuni bez dostatečné stravy a téměř bez mzdy. Svědci uváděli, že dostávali 500 korun týdně. Jeden muž se zeptal, kdy dostane peníze, a byl za to udeřen dřevěnou tyčí. Jiní svědci brali 200 korun týdně při 12 hodinách práce při sběru chřestu. Jeden Rumun hovořilo o 100 korunách při 12 hodinách práce při sběru chřestu.

V rozsudku bylo proto uvedeno, že až 18 hodin museli pracovat cizinci v roudnickém masokombinátu a 12 hodin pracovali na polích při sběru chřestu, za 2 až 5 stovek týdně. Přitom Bentsa za zaměstnávání lidí, které naverboval v Bulharsku a v Rumunsku, obdržel od dubna do listopadu 2008 údajně přes 23 milionů korun.

V ubikacích byli dělníci i zamykáni. Kdo chtěl z práce odejít, byl zbit, někteří dělníci si vyslechli i hrozby smrtí nebo znásilněním družky. Taková měla být situace zahraničních dělníků z Rumunska a Bulharska.

Mlčení a výčitky

Všichni tři obvinění před ústeckým krajským soudem v pondělí nevypovídali. Obžalovaný Dublenych nechtěl vypovídat, ale jenom chtěl poděkovat vrchnímu soudu, že je „osvobodil“. Jenže soud je neosvobodil, pouze vrátil věc zpět k ústeckému soudu k doplnění dokazování a novému rozsudku.

Bentsa dostal pokutu 10 000 korun, protože odmítl předložit listiny podle usnesení vrchního soudu týkající se účetnictví a dalších listin. Ústecký krajský soud poslal Bentsovi výzvu k jejich předložení, ale on v pondělí u soudu řekl, že jako obžalovaný nemá povinnost je předkládat. Bentsa ihned řekl, že si podává stížnost proti usnesení. Jeho advokát uvedl, že v českém právním systému je zákaz sebeobviňování se požadované listiny by mohly svědčit v jeho neprospěch.

V závěrečných řečech státní zástupkyně chtěla, aby byli všichni tři Ukrajinci uznáni, že jednali jako organizovaná skupina. Obhájci naopak uváděli, že obžaloba neprokázala, že by došlo k nějakým trestným činům. Podle jednoho z obhájců asi čtvrtina rumunských dělníků trpěla vrozeným trvalým odporem k práci a postupně utekli. Kdo vydržel, s bídou si zaplatil náklady na cestu, a všichni, kteří vydrželi, tedy pět, dostali peníze na konta do Rumunska.

Všichni tři obhájci uváděli, že výpovědi rumunských dělníků pořízené v Rumunsku v rámci mezinárodní právní pomoci, jsou nevěrohodné, šablonovité.

Nebyli to Rumuni

Obžalovaný Bentsa uvedl: „Nevím, co mi bylo kladeno za vinu, nechápu, proč jsem byl zavřený (ve vazbě).“ Podobně se vyjádřil i Zavatskyy.

Obžalovaný Dublenych řekl emotivně na adresu trestního senátu: „Nedejte mi sedm, ale patnáct let, ale pokud jsem něco udělal. Rozdáváte tresty jako rohlíky s máslem … Já jsem nic neudělal, nikoho jsem nevykořisťoval, jenom jsem plnil svoji ubytovací povinnost, staral jsem se o ubytování a jídlo, nepřivezli si ani kartáček na zuby. Nikomu jsem nehrozil zbraní …

Nejednalo se o Rumuny, ale o Romy, kteří mají odpor k práci … Nemáte důkazy, neprojde to u vrchního ani ústavního soudu, ani u štrasburského soudu… Očekávám zproštění v plném rozsahu…“