Zda bude soudce zproštěn výkonu funkce soudce na dobu do pravomocného skončení trestního stíhání, rozhodne ministr spravedlnosti v nejbližších dnech,“ uvedl Jiří Hovorka z ministerstvo spravedlnosti.

Čtěte také: Ústecký krajský soudce čelí trestnímu řízení

Pokud jsme uvedli, že se lze domnívat, že protikorupční policie vyšetřuje soudce v souvislosti s problémy, které byly řešeny v kárném řízení se soudcem Příhodou v roce 2010, lze k tomu dodat několik zajímavých detailů.

Předseda krajského soudu Milan Kohoutek v roce 2010 podal na soudce kárnou žalobu pro podezření, že soudce uvedl v některých dokumentech jiné rozhodnutí, než které původní oficiálně vydal. Tím mělo dojít k protežování některých osob.

Kohoutek přímo na jednání kárného senátu uvedl, že dojde-li ke změně protokolu oproti tomu, jak rozhodnutí vyhlásil, jde o nejzávažnější porušení povinností soudce, jakou si lze představit.

Proto navrhl odvolání soudce z funkce.

Byli slyšeni svědci, kteří vystupovali většinou jako právníci mající na starosti jednotlivé případy úpadku, jenž soudce Příhoda řešil. Většinou se vyjádřili, že si žádných změn nevšimli. Jenom v jednom případě advokát poukázal na zásadní nesrovnalost mezi protokolem a písemným vyhotovením rozsudku.

Hovořili jsme tehdy s řadou právníků, kteří jsou spojeni s činností justice. Vyjadřovali se vesměs v tom smyslu, že advokáti, ač rozpory mezi protokolem a rozsudkem byly asi zřejmé, raději nic neviděli a nevěděli. Důvody?

Například jeden advokát z Ústecka jako svědek před senátem uvedl, že si ničeho rozdílného nevšiml. Jenže pro Deník uvedl, že tak vypovídal proto, že „si nechtěl dělat problémy, kdyby vypovídal tak, jak by ve skutečnosti měl, tedy, že došlo k manipulaci s rozsudkem.“

Protože proti soudci svědčil jenom jeden advokát, kárný senát rozhodl jenom o třicetiprocentnímu snížení platu na jeden rok. V pěti případech nebyl soudci prohřešek prokázán. Jenže zdá se, že tím kauza soudce Příhody neskončila. Teď se ozvala protikorupční policie.