Kliknutím zvětšíteOdposlechy, které nařídil Okresní soud v Ústí nad Labem, loni na podzim zakázal odvolací senát pražského vrchního soudu. Podle něj byly pořízeny nezákonně a okresní soud prý jen opsal argumenty žalobců, aniž by je hlouběji zkoumal.
Lenka Bradáčová, která před příchodem na vrchní státní zastupitelství pracovala v Ústí nad Labem na krajském státním zastupitelství, s rozsudkem vrchního soudu nesouhlasí.
„Pro mě je od počátku rozhodnutí excesivní. Nemá oporu ani v obsahu spisu, ani v zákoně, a to z mnoha odborných důvodů," říká Bradáčová.
Řekla jste, že důvody usnesení vrchního soudu jsou s ohledem na dosavadní rozhodovací praxi jen stěží odborně akceptovatelné. V čem je základní problém?
Rozhodnutí vybočuje z dosavadní judikatorní praxe hodnocení odposlechů. Soud porušil zásadu předvídatelnosti soudního rozhodování, aniž by svůj odlišný přístup k hodnocení odposlechů přesvědčivě zdůvodnil.
V usnesení vrchního soudu jsem viděl prakticky jen výtky formálního charakteru. Například mě překvapilo tvrzení, že ústecký okresní soud nekriticky převzal názor státního zástupce z podaných návrhů. Pokud vím, ve všech druzích rozhodování soudů bývá přepsán popis trestného činu zformulovaný státním zástupcem, protože trestný čin proběhl či probíhá oním konkrétním způsobem. Není to názorný příklad, že jde jenom o nepodstatné formální výtky?
Ano. Soud rezignoval na takzvaný materiální obsah spisu, který je podstatný, tedy zda policie disponovala v době rozhodnutí soudu dostatečným množstvím důkazů. A evidentně je měla. A co se týče návrhu státního zástupce? Pokud je bezvadný a obsahuje všechny náležitosti, není žádný důvod, proč by jeho obsah nemohl soudce bez dalšího do svého rozhodnutí převzít. Opak by byl absurdní. V tomto smyslu se vyjádřil i Nejvyšší soud.
V usnesení vrchního soudu je zlatým hřebem odstavec 114. nazvaný Plody z otráveného stromu. V usnesení se praví: „Jde o metaforu pro americkou právní doktrínu, která řeší otázku účinnosti důkazů v trestním řízení. Podle této doktríny působí nezákonné důkazy na dálku. V trestním řízení tak nelze připustit použití důkazu, pokud informace o jeho existenci byly získány nezákonně. Plody z otráveného stromu jsou vždy otrávené." Nechápu, co má toto vyprávění dělat v usnesení vrchního soudu. Zmiňovaná teorie z anglo-saského práva nemá s českým ani obecně evropským právem nic společného.
Budete se muset zeptat příslušných soudců vrchního soudu. Pro nás byla tato část usnesení odborně vadná a v českém prostředí neakceptovatelná. Ani ve Spojených státech amerických, kde se teorie zrodila, se nepoužívá tak, jak se ji snažil vyložit v tomto případě vrchní soud.
Je podivné, že v usnesení vrchního soudu je i formulace: „Ve všech posuzovaných případech při vydávání příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu okresní soud rezignoval na svou rozhodovací činnost, tj. posouzení materiálních podmínek pro nařízení odposlechu, což musí být patrné v odůvodnění příkazu." Proč to bylo napsáno? Soudce musí zvážit, zda jsou argumenty státního zástupce opodstatněné nebo ne. Co by měl jiného dělat, než rozhodnout ano či ne, když není soudce vyšetřovatelem?
Jedná se o jeden z řady detailů, proč se domnívám, že rozhodnutí senátu vrchního soudu vybočuje ze zavedené soudní praxe. Kromě toho zhruba v době, kdy vydával ústecký okresní soud povolení k odposlechům v kauze Rath, byla na řadě soudů provedena kontrola z ministerstva spravedlnosti zaměřená na vedení přípravného řízení a povolování odposlechů. Ústecký soud byl jeden z mála soudů, který při kontrole dobře obstál.
15
5
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
