Jsou obviněni, že v Jiřetíně měli v roce 2005 přijít do bytu, kde bydleli dva starší muži, a násilím jim v jednom případě uloupili 200 a podruhé 1000 korun. Ale to byl jenom začátek dlouhodobého trýznění, kterého se vůči oběma mužům údajně dopustili. Jeden z napadaných je invalidní, druhý se o invalidu stará.

Dlouhodobý teror

Oba starší muži žili ve stejném domě s manželským párem Bužíkových a v letech 2006 až 2010 jimi byli terorizováni. Několikrát měsíčně je prý napadali, museli jim dokonce vydat klíče, takže kdykoliv mohli přijít k nim domů, a chtít po nich peníze.

Také jim vyhrožovali, že pokud vydírání nahlásí, budou je bít tak dlouho, dokud je nezabijí. Státní zástupce dokonce v obžalobě četl, že každý měsíc museli Bužíkovým dávat svůj důchod. Bužík asistoval při výběru důchodu na poště. K vlastnímu předání peněz do rukou obžalovaných ale došlo až u mužů doma. Nechali jim peníze jenom na nájem, někdy dokonce ani to ne. Takto manželé získali téměř osm set tisíc korun.

Žili jako otroci

Terorizovaní starší sociální slabí muži museli podle obžaloby manželům chodit na nákupy, aniž by jim dali peníze. Oba deptaní muži byli nuceni peníze na nákup vyžebrat nebo nakupovat na dluh. Mnohdy museli i cíleně žebrat, aby získali peníze, které odevzdali Bužíkovým. Pokud přinesli málo, museli jít žebrat znovu. Jeden z mužů si musel sjednávat i půjčky a přes 41 tisíc korun odevzdat Bužíkovi.

Pro pobavení na příkaz Natálie a Mariana Bužíkových byl fyzicky schopnější muž nucen opakovaně mlátit druhého bezbranného invalidního muže.

Fyzicky schopnější z mužů musel také v průběhu roku 2010 pracovat na brigádách sjednaných Bužíkem. Za práci dostal pět až šest tisíc, ale peníze přebíral Bužík. Muži dal obžalovaný ze mzdy zhruba 200 korun.

Podle obžaloby oba muže manželé vyhazovali z jejich bytu pryč, třeba i v průběhu noci. Státní zástupce dlouhodobé trýznění shrnul do závěrečné věty obžaloby: „… u obou poškozených se rozvinul syndrom týrané osoby a posttraumatická stresová porucha těžkého stupně dlouhodobého rázu se související změnou osobnosti."

Je to pravda?

Před trestním senátem ústeckého krajského soudu je těžký úkol. Kolik pravdy je za pětiletým vydíráním, týráním a loupežnými útoky?

Napadení muži uváděli v přípravném řízení, že Bužíkovi se do jejich domu nastěhovali někdy kolem roku 2004, zpočátku s nimi nikdo problémy neměl, pouze oba hodně pili, ona pila víc než její manžel. Problémy začaly postupně.

Nejdříve si k nim Bužíkovi chodili půjčovat peníze, začali se vymlouvat, že dluh vrátí příští měsíc. Potom byli muži nuceni jim stále půjčovat, a vydírání sílilo. Až po přestěhování se přestali bát mluvit s terénním sociálním pracovníkem o vydírání.

Manželé popírají, že by oba muže vydírali a okrádali. Občas došlo k nějakému nedorozumění, incidentu, nic více. Soud proto vyslechne řadu svědků, významné slovo budou mít i soudní znalci.

Měli je rádi

Bužík vypovídal před trestním senátem, že nic v obžalobě není pravda. „To z jejich hlavy není… Jestli se nás nechce někdo zbavit? Nevím," zdůrazňoval obžalovaný a dodal: „Já do něho kopnu dvakrát a už se nezvedne. Pěstmi údery? Vždyť to není pravda, nejsou žádní svědci. Máme z toho ostudu po celém Jiřetíně.

Chodil jsem na poštu s invalidou, abych mu pomohl vyndat peněženku a uložit do ní peníze, protože nemohl na ruce. Potom šel z pošty vracet dluhy… Byli stále u nás, v zimě hlavně proto, že doma netopili, ale chodili k nám i v létě," tvrdí Bužík.

Též popřel, že by muže v jejich bytě dvakrát oloupili. Naopak, dávali manželce peníze na jídlo, protože u nich jedli a dostávali jídlo i domů.

Pokud jde o půjčky, prý jeden z dvojice poškozených dal Bužíkovi 2000 Kč za to, že mu vyřídil půjčku. Na dotaz soudu Bužík uvedl, že si vzal tehdy muž s jeho pomocí půjčku 10 000 Kč. Jindy si prý jeden z mužů vzal půjčku 30 000 Kč a dal mu z ní 10 000 Kč. Proč? „No, byli jsme tak domluvení," odpověděl obžalovaný.

Bužík si též vzal půjčku na své jméno, na 10 000 Kč, ale nic nesplatil, uvedl na dotaz soudu.

Předseda senátu Ondřej Peřich připomenul, že si nezaměstnaní manželé opatřili nový nábytek. Kde na to vzali peníze?

Obžalovaný vysvětlil soudu, že nový nábytek si pořídili za peníze od poškozených mužů. Manželka potom splácela nábytek po tisícovce. „Jarda řekl, ať si vybere stěnu, že pro ni tu stěnu koupí," dodal Bužík. Podobně i Bužíková uvedla, že „to byl dárek, a já jsem, jak jsem měla peníze, splácela po tisícovce, asi šestkrát".

Bužíková též odmítla obžalobu. Před soudem žena emotivně tvrdila, že oba sociálně slabé muže měli rádi. Pomáhali jim, jak jenom mohli. Že by je mlátili? „Jenom pantoflí po ruce, kdy někdo z nich přinesl špatně umytý hrnec od jídla, ne že by po nich někdo šlapal," ohrazovala se proti obžalobě.

Soudní proces bude pokračovat výpověďmi svědků.