Lidský život se podařilo zachránit policistům z Lomu na Litvínovsku. Muž chtěl skočit pod vlak, citlivé vyjednávání ho však od tohoto úmyslu odradilo.

Hlášení o možné sebevraždě dostali policisté v sobotu večer. Podle informací agentury JV PRESS ihned policisté začali po muži pátrat a za několik minut se jim ho podařilo najít. Jednalo se o čtyřiatřicetiletého muže.

Několik desítek minut pak trvalo, než policisté sebevražedný čin muži rozmluvili. Nakonec se to však povedlo a muž skončil na psychiatrickém oddělení mostecké nemocnice.

Obdobně skončil i další sebevrah koncem července v Chomutově. Ten chtěl skončit se životem, předtím si ale zavolal strážníky a sanitku. „Lékař na místě strážníkům sdělil, že dotyčného už týž den ošetřovali z toho samého důvodu. Trpí depresemi a jeho psychika je špatná," informoval mluvčí chomutovských strážníků Vladimír Valenta.

Pětatřicetiletého muže pak záchranáři v doprovodu strážníka převezli do nemocnice.

Profil sedí

Věk dvou mužů ze zmiňovaných případů odpovídá statistickému profilu sebevraha v Ústeckém kraji. Tím bývá nejčastěji právě muž ve stáří zhruba 34 let spíše z Chomutova, Mostu nebo Ústí nad Labem než z jiných okresů. V 35 procentech je pravděpodobné, že bude sebevrah pod vlivem alkoholu. Takovou zkušenost má ze setkání se sebevrahy krajský koordinátor krizového vyjednávání kriminalista Martin Charvát. Většinou se vyjednávači podaří, někdy i s pomocí dalších policistů, situaci zvládnout. „Vždy jde o soukromé problémy. Sebevražedný akt je až vyvrcholením určité bezvýchodnosti. Člověk se dostává stále hlouběji do depresivních stavů, nevidí východisko, nebo se situace stává nesnesitelnou, hledá z ní rychlý únik," zdůraznil Kovářík.

„V obecné rovině lze ze statistických výstupů říci, že nejčastějším způsobem dobrovolného odchodu ze života převažuje oběšení, následuje skok z výšky, otrava léky a skok pod vlak," uvedla Vlasta Suchánková z libereckého policejního ředitelství.

Podle statistiky za rok 2012 mezi motivy sebevražd dominují existenční problémy, problémy se zdravím, tedy strach z důsledku vážného onemocnění, velkým problémem jsou psychická onemocnění, ale i náhlé deprese. Naopak menší vliv na počet sebevražd měly rodinné, též vztahové či sexuální problémy byly jenom v omezeném počtu případů.

Možná příště

První záchrana sebevraha však nemusí být konečná. Do tří měsíců se u některých sebevrahů opakuje jejich pokus o skončení se životem.

Policejní statistika sebevražd za rok 2012 obsahuje znepokojivé údaje: Nejvíce, 32 případů dokonaných sebevražd, připadá na osoby bez zaměstnání, 10 dalších osob je ve statistické kategorii lidé bez pracovního poměru, což podle Kováříka dohromady představuje 42 osob pod vyšším sociálním tlakem, protože nemají zdroj obživy.

Druhý nejvyšší počet představují starobní důchodci. Obě skupiny jsou sociálně více zatížené nedostatkem finančních prostředků. Důchodce zatěžují i výdaje na léky a také je významně ovlivňují v rozhodování jejich nemoci.