Danko to považoval za nespravedlivé. U odvolacího krajského soudu v Ústí nad Labem tvrdil, že spoluvězně ve všehrdské věznici nenapadl a nedopustil se proto ublížení na zdraví.

Okresní soud byl vůči němu nespravedlivý, protože vyloučil svědky, kteří by hovořili v jeho prospěch. Vůbec není pravda, že by ve věznici ošklivě zmlátil jednoho spoluvězně.

Svědci, kteří popisovali, jak došlo k útoku, samozřejmě lžou. On je nevinný.

Nechtěl nic slyšet o trestním rejstříku

Nelíbilo se mu, že u odvolacího soudu připomínali, že je násilnickým typem. Byl odsouzen čtyřikrát pro loupež. Už vůbec se mu nelíbilo, že si jeden ze členů odvolacího senátu dovolil mu připomenout, že jeho trestní minulost sahá až do jeho patnáctého roku života. To už soudci vyloženě přehnali, zdálo se Dankovi.

Nebyl potěšen tím, že mu to připomínali. Poučil soudce, že to je už dávno pryč. Už si to odseděl.

Jeho rozhořčení ale ještě mělo vzrůst, když soudce Jan Chocholatý zhodnotil jeho pětiletý trest jako nedostatečný.

„Výpis trestů se vám hemží loupežemi. Proto pětiletý trest za zločin ublížení na zdraví je nepřiměřeně mírný. Mohl by být i o dva roky vyšší," zdůraznil Chocholatý.

Odsouzený muž se rozčílil a prohlásil s rozhořčením v hlase: „Celá tahle republika je nějaká divná!"

Když to prohlásil, vydal se v doprovodu vězeňské stráže na cestu ze soudní síně od odvolacího senátu do vězení.

Útok recidivisty

Popisované rozuzlení odvolacího řízení mělo počátek v lednu 2014. Tehdy Danko odpočíval ve věznici ve Všehrdech. V ložnici č. 4 v 1. ubytovně několikrát udeřil Danko spoluvězně Jakuba. Nebyly to jenom rány do obličeje, ale také pěstí do boku a zad.

Došlo k roztržení sleziny a k vnitřnímu krvácení. Byla potřeba rychlá operace v chomutovské nemocnici. Potom byl napadený vězeň převezen do vězeňské nemocnice v Praze na Pankráci.

Zpočátku zmlácený vězeň tvrdil, že upadl ze schodů. Jenže znalecký posudek popíral, že by schody uměly napadnout člověka. Lhal, protože se Danka bál.

Dostal se večer o patro výše

Není zcela jasné, proč Danko napadl spoluvězně. Údajně nechtěl, aby se bavil s jiným vězněm.

Zajímavější je, že byl Danko ubytován v přízemí, ale zmlátil spoluvězně, který byl v prvním patře. Dostal se do prvního patra nepozorovaně. Neměl tam co dělat. Mříže měly Danka oddělit od odsouzených o patro výše.

Ale možnost jít do prvního patra byla podle svědků v době sčítání vězňů, kterému říkali sčíták.

V den útoku, 24. 1. 2014 před večerním sčítáním byl otevřený průchod ze spodního do horního patra. Proto se mohl dostat Danko do horního patra, pohádat se se spoluvězněm a napadnout ho.

Proto také tvrdil, že je nevinný, neboť přece se nemohl dostat o patro výše. Katr byl zamčený. Jak by se tam dostal? Ale svědci viděli něco jiného.