„Nech si klíčky od auta, máš tam své věci," řekl Štěpán, když zaparkoval auto. Na diskotéce se pak hned rozdělili, každý se bavil sám.

O půlnoci zazvonil Lukášovi mobil. Volala matka. „Nemůžu se dovolat Štěpánovi, je mi strašně zle! Nemůžu se ani hýbat!" Lukáš marně hledal Štěpána, a tak se rozhodl, že pojede na pomoc matce sám. Přidal plyn a ujížděl po střekovské straně do Děčína.

Místy byla mlha a špatná viditelnost, tachometr však ukazoval 100 kilometrů v hodině Lukáš náhle uviděl modrý policejní blikající maják a červený nápis POLICIE STOP.

„Trhněte si nohou!" ušklíbl se a přidal plyn. Na tachometru měl už 160, policejní vozidlo ho však dál pronásledovalo. „Zátaras!" blesklo Lukášovi hlavou, když byl v Těchlovicích.

„Na mě si nepřijdete!" fandil si a zátaras objel. Až v Děčíně na labském nábřeží mu dvě policejní auta zkřížila cestu.

„Policie! Jménem zákona!" uslyšel. Odmítl vypovídat a drze prohlásil: „A jméno vám neřeknu!" Policisté ho však dobře znali, měli s ním co do činění už v minulosti.

Když ho zatýkali, ušklíbl se: „Ta honička byla padesát na padesát, tentokrát jste měli štěstí vy!" Odmítl dechovou zkoušku, test na drogy a odběr krve.

Při osobní prohlídce u něj našli občanku a odvezli ho před soudce.

„Jsem bez zaměstnání, bez sociální podpory, víc vám neřeknu," dělal před soudcem hrdinu. „Uvaluji na vás vazbu!" uslyšel soudcovo rozhodnutí.

V tu ránu se náš hrdina sesul: „Je mi strašně zle. Zavolejte záchranku!"

Převezli ho tedy do nemocnice, kde se podrobil vyšetření. „Není nutná hospitalizace," zazněl závěr lékaře. Amatérský herec měl smůlu.

„Matka byla v ohrožení života! Musel jsem matce pomoci," namítal u soudu. „Zpanikařil jsem a byl jsem v šoku.

Policejní hlídky jsem si všiml už za Ústím. Bylo mi však všechno jedno. Zátaras v Těchlovicích neblikal. Proto jsem auto objel."

Ukázalo se, že před pěti měsíci byl podmíněně propuštěn, když si odpykával jeden rok. A také se ukázalo, že měl zákaz řízení.

Rovněž se vyjevilo, že je odsouzen na dalších 33 měsíců za havárii, která měla za následek těžké ublížení na zdraví, a k zákazu řízení.

Soud vynáší rozsudek. Vyvrací pirátovu obhajobu a uvádí, že měl matce zavolat sanitku. A tak pirát silnic Lukáš slyší, že si za bezdůvodnou riskantní noční jízdu půjde odpočinout na 18 měsíců do věznice s ostrahou.

Podává odvolání, které krajský soud nedávno zamítl. A po roce a půl si bude muset odpykat i podmínku šest měsíců a k tomu třicet tři měsíců za dřívější havárii, suma sumárum čtyři roky a devět měsíců.

Zpracoval Arnošt Herman