Podle soudu se Hlaváček dopustil neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku, dále neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací a také krádeže.

Případ je velkým varováním: Krádež bankovní korespondence může být příležitostí pro zloděje.

Zdánlivě obyčejné vloupání

Pokud se vám někdo vloupe do kanceláře a prakticky nic cenného nevezme, neznamená to, že nemůžete přijít o statisíce korun.

Jeden z okradených uvedl, že Hlaváčka zaměstnal v červnu 2012. V září 2012 byla kancelář jeho firmy opakovaně vykradena. Přišel o nějaké cennosti a peníze, ale také přišel o složku s písemnostmi z jedné banky, obsahující též jím podepsané platební příkazy a další podepsané doklady.

Okradený muž měl za to, že tyto písemnosti stejně nebude moci zloděj použít. Nevěděl, že platební příkaz lze v bance podat anonymně.

V říjnu 2012 byl kontaktován jednou lounskou bankou, s upozorněním, že na této pobočce banky nedochází k proplácení většího množství platebních příkazů kvůli nesprávnému podpisu.

Protože šlo o podvodné příkazy, změnil svůj podpisový vzor a podmínky pro proplacení. Nově musely být na platebním příkazu z jeho účtu podpisy dvou osob. Podvodné platby u banky reklamoval. Banka reklamaci uznala a všechny peníze z jím nepodaných platebních příkazů mu vrátila.

Z toho je zřejmé, jak nebezpečná může být krádež zdánlivě všedních firemních dokumentů. Proto bankovní korespondenci i všedního charakteru opatrnější podnikatelé uzamykají v trezoru nebo zabezpečených spisových skříních s vyšší odolností proti útoku zloděje.

V jiném případě zloděj objevil v bytě dva platební příkazy, které majitelka účtu nevyplněné podepsala pro případ potřeby. Zmizely z domácnosti v době, kdy byl Hlaváček několikrát v bytě na návštěvě. V tomto případě majitelka účtu nechtěně poskytla zloději doslova ideální možnost, aby mohl vyplnit podle libosti tiskopisy a ukrást z účtu peníze.

Telefonní krádež a neopatrnost

U soudu byla probírána i doslova vzorová krádež po telefonu.

Při návštěvě v domácnosti u jednoho muže v Košticích odcizil dokumenty, s jejichž pomocí se přes internet prostřednictvím služby „S 24" přihlásil k účtu jedné ženy a uvedl číslo svého mobilního telefonu, aby z něj mohl účet ovládat.

Když dopis s bankovními kódy Hlaváček ukradl, domníval se, že když platební příkazy podá na více místech, banky oklame a příkazy budou proplaceny.

Když došlo k velkým výběrům z konta, ihned byl účet zablokován a následovalo trestní oznámení. Podle výpisu z účtu měly peníze směřovat na číslo účtu obviněného Hlaváčka.

Provedené platby z účtu majitelky nebyly u banky reklamovány, neboť přístupy k internetovému bankovnictví „S 24" nebyly dostatečně zajištěny.

Ze zprávy od banky týkající se služby „S 24" k bankovnímu účtu poškozené majitelky vyplývá, že ve dnech 12. a 13. 12. 2012 došlo z tohoto účtu k šesti převodům na dva bankovní účty Hlaváčka.

Pokud klient provádí platby přes aplikaci IVR (hlasový automat), ověřuje se bezpečnostním kódem, který je mu sdělen při založení smlouvy nebo zaslán poštou, a klientským heslem a heslem pro telebanking. Muselo tudíž dojít k odcizení těchto bezpečnostních údajů klienta.

Nastavení Hlaváčkova telefonního čísla pro zasílání bezpečnostních SMS bylo provedeno dne 8. 12. 2012 v čase 10:39:38 hod.

Od té doby měl Hlaváček jistotu, že jenom on bude upozorněn SMS zprávou, že došlo k transakci. Ale ani to mu nepomohlo, aby později neskončil před soudem.