Až na dva skutky se většina žalovaných skutků podle předsedy trestního senátu potvrdila. Jenom Petra Ládka a René Szabó soud zprostil obžaloby, protože důkazy proti nim nemohly být použity, neboť byly opatřeny před zahájením jejich trestního stíhání. Obžalovanému Jiráskovi se též nepodařilo prokázat, že na Liberecku opakovaně prodával pervitin. Také nebylo prokázáno, že by obžalovaný Petr Kelemen někoho naváděl k únosu dítěte, aby tak donutil spoluobviněného Lukeše ke změně výpovědi. Svědek, který to tvrdil, byl shledán soudem jako nedůvěryhodný.

Vysoké tresty

Z jednání u soudu vyplynulo, zvláště podle výpovědi spolupracujícího obžalovaného Pavla Lukeše, že Kelemen vařil pervitin a chemikálie obžalovaní brali od firmy v Mostě. Nakonec nejvyšší jedenáctiletý trest byl vynesen proti Kelemenovi. Druhý nejvyšší trest 10,5 roku si odnesl obviněný Vietnamec a také Davor Barač. Ale u Barače jde o souhrnný trest, protože byl předtím odsouzen k pěti létům vězení za loupež v Liberci. Někteří obžalovaní byli odsouzeni k propadnutí věcí a šest bylo odsouzeno také k peněžitému trestu od 1 milionu po 100 000 Kč.

Jak jsme již uvedli na začátku procesu, Kelemen se před soudem distancoval od jakýchkoliv drogových obchodů. Některé obžalované sice znal dvacet let, ale prý se nepodílel na drogových obchodech. Natož na výrobě. Naopak, drogovým vařičem byl Lukeš. Nakonec se s Lukešem rozešel právě proto, že nechtěl s ním nic mít, protože Lukeš obchodoval s drogami. Dokonce prý Lukeš vyhrožoval Kelemenovi, když s ním nebude spolupracovat, že může na Kelemena něco vymyslet.

Trestní senát naopak ohodnotil účast Kelemena na drogových obchodech 11 lety vězení.

Vietnamská stopa

Důležitou osobou byl také odsouzený Vietnamec s vazbou na tržnici Sapa, jeho manželka má rodiče v Ústí n. L. Lukeš potkal Pham Van Tuana, znal ho z vězení v Bělušicích. Náhodou se potkali v Ústí nad Labem. Údajně po dohodě s Kelemenem kvůli obchodu Phamovi Lukeš zavolal a navštívili ho v pražské tržnici Sapa. Domluvili se o odběru pervitinu. Zpočátku Vietnamci platili za 1 kg pervitinu 16.000 €, později 13.000 €.