Bylo to jednoho únorového dne roku 2020. Žena tehdy na Oharce přebývala už sedmým rokem. Byla závislá nejen na alkoholu, zneužívala i drogy. O jejího malého syna nechala pečovat své rodiče. Za pokus o vraždu jí vyměřili sedmiletý trest. Když loni v červnu nabyl právní moci potvrzením Vrchního soudu v Praze, ženu čekalo stěhování z vazby v Litoměřicích, kde byla prakticky hned od zadržení po činu.
Ve čtvrtek 20. října Naďu M. do Ústí eskortovali z věznice ve Světlé nad Sázavou. Důvodem zasedání byla její žádost o pozměnění protialkoholního a protitoxikomanického léčení, které jí uložili k trestu. Po jeho vykonání by ho nejspíš absolvovala v Horních Beřkovicích. To ale už teď žena nechce. Od vězeňkyň ve Světlé se dozvěděla o unikátní možnosti léčit se přímo ve vězení.
Odsouzeným ženám to v České republice umožňuje jedině věznice v Opavě. „Měla jsem dost času přemýšlet, jakou chybu jsem udělala. Ta chyba je v závislosti, hlavně na alkoholu. Chtěla bych na tom pracovat už ve výkonu. Syn roste a dostává se do puberty. Já v jeho věku začala blbnout. Mamča je na něj sama, stárne,“ argumentovala žena.
„Návrhu by bylo možné vyhovět. Ale pouze v případě, že by tomu vyhověla vězeňská služba,“ vyjádřil se žalobce Vladimír Jan. Předsedkyně senátu Kamila Krejcarová nyní obešle věznice ve Světlé i v Opavě, jaký je možný postup. „Soud nemůže nařídit věznici ve Světlé, aby vás přeložila do Opavy. To je gesce vězeňské služby,“ vysvětlila soudkyně.
Teoreticky šanci má
Do Opavy se vězeňkyně, ale i vězni právě kvůli této možnosti občas z jiných zařízení hlásí. Pro ženy je to aktuálně vůbec jediná možnost v Česku k absolvování soudně nařízené léčby během výkonu. A to jak ambulantní, tak i ústavní formou. Předtím ale nesmí být ve věznici s nejvyšší, zvýšenou ostrahou, vyhrazené k odsouzeným za nejhorší zločiny.
Vězeňkyně také musí mít štěstí na volné místo. „Může být plno,“ potvrdila mluvčí opavské věznice Barbora Šumberová. Portál obase.cz uvádí kapacitu pro ženy 30 míst. V ideálním případě, pro efektivní využití léčby na svobodě, mají ženy podniknout léčbu zhruba rok před ukončením trestu. Léčba podle údajů věznice obvykle trvá 7-12 měsíců.
Naďa M., která sedí ve věznici s ostrahou, má tedy teoreticky šanci. A zažádala si i včas. Jak zmínila, sedmiletý trest jí prý už snížili na dvě třetiny. Měla by tak být volná nejspíš v únoru 2025. „Pokud to nařídí soud, dostane se to na zdravotnický odbor generálního ředitelství vězeňské služby. Ten rozhoduje o případném přemístění na vykonání léčby,“ popsala postup Šumberová.
Do ústavu se nikomu moc nechce
Alkohol a drogy nejsou v regionu u pokusů o vraždu ani u těch dokonaných zrovna nic neobvyklého. Nařízená léčba závislosti tak obvykle bývá doplňkem nepodmíněných trestů, uložených soudem. V nedávno rozběhlém procesu dokonce soudí Františka K., který pobodal muže v baru v Klášterci nad Ohří, ne pod obvyklým paragrafem pro mordy s číslem 140, ale obžalovali ho pro opilství.
Muž byl totiž při činu pod vlivem pervitinu a alkoholu do té míry nepříčetný, že si podle znalců neuvědomoval, co činí. Hrozí mu tak mírnější trest, než by dostal za vážnější zločin vraždy. Pochopitelně má také absolvovat léčbu. A právě s ní má tento obžalovaný problém snad ještě větší než s vězením. Do ústavu se mu nechce, chce jen ambulantní léčbu. S tím ale nesouzní znalci. I tento případ Deník sleduje.