Hezká pohádka, ale pardon, neuvěřili jsme jí. Tak by se dalo shrnout rozhodnutí senátu ústeckého okresního soudu ve středu 26. srpna. 34letému Fabiovi Jungmannovi „přišil“ čtyřletou podmínku za zločin loupeže a přečin přechovávání drog. Senátu se na jeho jednání vůči známému, který mu dlužil peníze, nelíbilo hlavně to, že mu vyhrožoval pistolí.

Soud se zabýval událostí, která se stala na přelomu srpna a září 2018 v noci u garáží v ústecké Herbenově ulici. Obžalovaný tehdy sebral vrstevníkovi mobil a tašku s doklady. To mu ale podle všeho nestačilo. Nejspíš totiž pak do tašky podstrčil pár gramů pervitinu a pseudoefedrinu, z něhož se droga vaří, a šel s tím na policii. Jungmann provinění vytrvale popíral. Prý sebral známému tašku už s návykovými látkami, aby pomohl vyšetřovatelům s rozkrytím ústecké drogové scény, jak už to podobně dělal dříve.

Státní zástupce Vojtěch Jakovec měl po dokazování jasno. „Bylo jednoznačně prokázáno, že se obžalovaný dopustil skutků tak, jak je uvedeno v obžalobě,“ uvedl žalobce. Poškozený byl podle něj i přes drogovou minulost důvěryhodnější a jeho výpovědi konzistentní. Pro Jakovce zejména nebylo věrohodné, že by se kvůli bagatelnímu množství drogy a prekurzoru měli v Ústí sjíždět lidé z Německa, Prahy a Pardubic, jak tvrdil obžalovaný. Jakovec ale vzhledem k už zahlazeným Jungmannovým trestům i okolnostem skutku navrhl pouze podmínku při spodní hranici sazby.

Advokátka Diana Koťová si vykládala dokazování jinak. „Nedošlo ke spáchání trestného činu popsaného v obžalobě,“ uvedla. Drogy podle ní její klient nemohl mít pro svou potřebu, protože je pravidelně neužíval. „Obžalovaný v minulosti spolupracoval s policií a s jeho pomocí dospěla k objasnění trestné činnosti,“ dodala a požádala soud o zproštění obžaloby pro jejího klienta.

Ten byl zjevně rozladěn. „Upřímně, očekával jsem, že státní zástupce navrhne sám stažení obžaloby. Volal jsem na policii, přinesl jsem tam drogy, ale obviněný jsem já. Bouchačku jsem na něj nevytáhl,“ zrekapituloval Jungmann s tím, že chtěl udělat dobrou věc.

Soud ale přitakal žalobci. Předseda senátu Lubomír Hrbek zdůraznil, že dokazování bylo v tomto případě hlubší než obvykle. Jungmannovu vinu totiž dovozoval hlavně z výpovědi nevěrohodného poškozeného. I proto mezi nimi nařídil konfrontaci. „A senát se jednomyslně shodl, že poškozený i při minulosti, jakou má, působil zcela přesvědčivě a věrohodně. Nezaváhal v klíčových momentech, nenechal se znervóznit. Byť to bylo složité, protože obžalovaný na něj velmi tlačil,“ popsal soudce.

Ani výpovědi policistů ohledně předchozích nabídek Jungmanna na spolupráci při boji s drogami nehrály obžalovanému do karet. „Odpovědi byly svorné,“ odtušil Hrbek s tím, že vyšetřovatelé ho nepokládají za věrohodnou a spolehlivou osobu. „Snažil se působit sice vstřícně a věrohodně. Ale byl spíše nevěrohodný a nejevil se jako spolupracovník, kterému by se dalo věřit,“ řekl dříve policista Petr Brestovanský.

A drogy v tašce, které Jungmann donesl na policii? „Byly dvě možnosti: že je tam dal poškozený, nebo obžalovaný,“ konstatoval soudce s tím, že poškozený se k nim nehlásil. A i soud se přiklonil spíš k tomu, že je tam dal obžalovaný. „Věděl, jakým způsobem mu přihoršit,“ zmínil Hrbek. Sáčky s návykovými látkami byly navíc daktyloskopicky zkoumány a nebyly na nich stopy poškozeného.

Soudce nadto upozornil, že i kdyby drogy skutečně v tašce původně byly, byl by Jungmann také trestně zodpovědný s tím, že je to podobné, jako kdyby se zmocnil kabelky s platební kartou. Soud uložil podle Hrbkova přesvědčení obžalovanému velmi mírný trest, 2,5 roku s odkladem na čtyřletou zkušební dobu. Muž přijal rozsudek i zdůvodnění s neklidem a prsty na telefonu. Verdikt je nepravomocný, lhůtu na odvolání si vzaly obě dvě strany.