K patnácti letům vězení byl před nedávnem odsouzen Oldřich Grund (1975) z Peruce na Lounsku. „Je odsouzen za zločin teroristického útoku. Žije někde v Doněcké lidové republice, řízení proto bylo vedeno jako proti uprchlému,“ potvrdil předseda trestního senátu Ondřej Peřich.

Grunda v Rusku před několika lety zadrželi na základě mezinárodního zatykače, neboť jako občan České republiky aktivně podpořil v ozbrojeném konfliktu nelegální separatistickou strukturu, takzvanou Doněckou lidovou republiku, proti legální vládě Ukrajiny. „Byl obviněn z terorismu. Rusové Grundu pustili na svobodu a nevydali ho do ČR, protože náš zatykač považovali za politicky motivovaný. Podle ruských zákonů se Grund ničeho nezákonného nedopustil,“ dodal soudce Peřich.

Soudili podplukovníka

Grund se do bojů zapojil nejprve jako velitel bojového vozidla Nona (pojízdný minomet) a minimálně od května 2015 jako velitel ozbrojené skupiny v rámci tankového pluku armády takzvané Doněcké lidové republiky v hodnosti podplukovníka. „Vina obžalovaného je prokazována svědectvím jeho blízkých a známých, a především ze shromážděných informací z komunikace obžalovaného s jeho příbuznými, známými či s médii, dokumentujícími jeho konkrétní působení na území Doněcké oblasti,“ napsal soudce Peřich v rozsudku.

„Soud proběhl v jeho nepřítomnosti a zpět do České republiky se nechce vrátit. V Doněcku se také oženil a podle příbuzných se pobyt v ruském prostředí projevil i na tom, že už hovoří špatně česky,“ připomněl předseda trestního senátu s tím, že Grund navíc dluží alimenty na svého českého syna.

Podle politologa a soudního znalce v oboru extremismu Zdeňka Zbořila český rozsudek ještě zvýší Grundův společenský status. V oblasti Ruska bude podle něj pronásledovaným hrdinou. Na odsouzení společensky vydělá, možná mu to pomůže i ve vojenské kariéře k dalšímu postupu. 

„Rozsudek ústeckého krajského státu je věcně správný a podplukovník Grund spáchal podle českých zákonů zločin teroristického útoku. Ale pokud se časem změní politická situace a odpor v oblasti Donbasu a Luhansku proti ukrajinské armádě bude uznán jako sebeobrana, může být rozsudek nad Grundem zrušen. Ale podplukovníkovi z Peruce to bude asi úplně jedno. Už žije mimo český svět,“ dodal Zbořil.

Z letopisů Grundova boje

Co víme o Grundově válečnické anabázi? Jenom útržky událostí, které jsou zdokumentované. V rozsudku je proto načrtnut tento neúplný obraz několika válečných epizod:

„…v přesně nezjištěnou dobu koncem května 2014 vycestoval přes Bělorusko a Rusko na území Ukrajiny t. č. ovládané tzv. Doněckou lidovou republikou, po příjezdu se nechal vyzbrojit a vystrojit, poté se aktivně zapojil na straně separatistů minimálně do následujících konkrétních bojů, a to dne 23. 5. 2014 u vsi Karlivka na východě Ukrajiny, přičemž v boji byli zastřeleni nejméně čtyři separatisté a jeden dobrovolník na straně ukrajinské armády, poté se dne 3. 6. 2014 ve Slavjansku aktivně zapojil do činnosti ozbrojené skupiny, a to 1. Slavjanské brigády armády tzv. Doněcké lidové republiky, přičemž dne 5. 8. 2014 byl vyznamenán Svatojiřským křížem za statečnost v boji při ústupu ze Slavjanska do Doněcka.

K tomuto ústupu došlo dne 5. 7. 2014 až 6. 7. 2014 po dobytí Slavjanska ukrajinskou armádou, kdy obžalovaný při ústupu kryl bojovým vozidlem Nona kolonu ustupujících vozidel separatistů, která vyjížděla z města Slavjansk a přesouvala se do města Doněck do oblasti ovládané separatisty. V průběhu přesunu se mu porouchala spojka na obrněném vozidle, pod palbou závadu opravil a pokračoval v obraně ustupující kolony. Při bojích o město Slavjansk a následném ústupu separatisté mimo jiné přišli o tank a další ozbrojená vozidla, poté se v době od 29. 7. 2014 do 1. 8. 2014 aktivně zapojil do bojů o města Snižně a Šachtarsk.

Dne 1. 8. 2014 separatisté ze zálohy přepadli ukrajinské vojáky, kteří se přesouvali na jiné pozice, přičemž zabili minimálně deset ukrajinských vojáků, poté se v době od 7. 8. 2014 do 2. 9. 2014 aktivně zapojil na straně separatistů do bitvy o město Ilovajsk, přičemž zde separatisté zabili dle oficiálního sdělení Ukrajiny až 1000 vojáků a dobrovolníků.

Potom se účastnil dalších přesně nezjištěných bojů v bitvě o Debalceve, které probíhaly od července 2014 do 18. 2. 2015, a byly zde zabity stovky ukrajinských vojáků, jejichž přesný počet není znám…“