K soudu skoro nedošlo, obžalovaný se těsně před ním pokusil skončit se životem. 64letý Antonín Hajný loni v létě zabil svého 70letého kamaráda Milana v ubytovně na kraji Ústí nad Labem. Eskorta ho z litoměřické vazební věznice přivedla k ústeckému krajskému soudu nejméně o hodinu později se zakrváceným fáčem na hlavě.

Jak se ukázalo, ještě toho rána se muž ve vazební cele snažil o sebepoškození a do nemocnice ho musela vézt záchranka kvůli tržné ráně na hlavě. Docílil toho obyčejnou lžící. „Chtěl jsem to už skončit,“ vysvětlil očividně sešlý Hajný senátu svůj neúspěšný pokus o sebevraždu. Aby se ho nepokusil zopakovat, vězeňská služba mu během líčení ani nesundala pouta.

Hajný loni 18. června navštívil kamaráda v ubytovně Garni v Trmicích na Ústecku. Časně ráno došlo v jeho bytě v 5. poschodí paneláku k hádce a pak i k vražednému násilí. Už značně opilý muž udeřil přítele opakovaně skoro kilovým popelníkem do hlavy a nakonec ho uškrtil metr dlouhým provazem. Hajnému za chladnokrevnou vraždu hrozilo až 18 let vězení.

Líčení, které skoro nezačalo, nakonec v úterý nabralo rychlý spád. Obžalovaný totiž bez reptání přijal od státního zástupce návrh na dohodu o vině a trestu. Tu justice umožňuje po novele trestního zákoníku od loňského října. „Souhlasil s kvalifikací i s trestem 9 roků a 6 měsíců ve věznici se zvýšenou ostrahou,“ shrnul jednání žalobce Vladimír Jan a senát mohl poslat jediného svědka domů.

„Dohoda odpovídá zákonu, rovněž sjednaný trest,“ konstatoval soudce Jiří Bednář. Připustil, že trest pod spodní hranicí zákonné sazby je mírný, ale právě dohoda o vině a trestu takový postup umožňuje. Podle senátu jde o adekvátní trest i s ohledem na mužův věk a má postačovat k jeho resocializaci.

Obhájce Jan Humplik považuje trest prakticky za výhru pro obžalovaného. Pokud by totiž Hajný nepřistoupil na dohodu, navrhoval by mu státní zástupce 11 let. Obě dvě strany se nakonec vzdaly práva na odvolání, rozsudek tedy nabyl hned v úterý právní moci.

Podle patoložky Andrey Vlčkové utrpěla Hajného oběť například vícečetné tržně zhmožděné rány na hlavě, zlomeniny lební klenby, pohmoždění mozku, krevní výron pod jeho tvrdou plenu, ložiskovou odúmrť srdeční svaloviny a dvě strangulační rýhy na krku. „Poranění hlavy měla v časných ranních hodinách za následek smrt poškozeného, jejíž příčinou byl otok mozku,“ konstatovala obžaloba.

Lidé, kteří oba muže znali, čin nechápou. „Milan mu pomáhal. Staral se o něj, nechával ho přespat, dával mu jídlo. Nebyl to žádný opilec ani feťák, ale chlap, který celý život pracoval. Pak mu zvedli v bytě nájem, a tak skončil u nás. Našli ho, chudáka, ležet mrtvého na posteli,“ vylíčila Deníku krátce po zločinu správcová ubytovny Martina Šimková.

Když zavolali policii, hlídka, která sem dorazila jako první, našla Hajného silně opilého a stále ještě ve stejném bytě. Že spáchal zločin, zjistili podle mluvčí ústecké policie Veroniky Hyšplerové kriminalisté při ohledání místa činu a po zajištění stop. Proč vlastně chtěl kamaráda zabít, si nepamatoval, po jeho vraždě usnul.