Uvnitř si všiml čtyřiašedesátileté paní Boženy, jak si u okénka do peněženky zasouvá tisícovky svého důchodu. „To je šance!" blesklo mu hlavou.

Před poštou zezadu srazil paní Boženu na zábradlí a když upadla, vytrhl jí kabelku s mobilem a důchodem a dal se na útěk.

Únik se komplikuje

V okamžiku, kdy paní Božena padala, jel kolem řidič Tomáš a spatřil i prchajícího lupiče. Jel napřed, aby lupiče zadržel. Když ho dobíhal, lupič upadl a z kapsy mu vypadl nějaký lístek. „Nepodařilo se mi ho chytit, upláchl mi, ale ztratil tenhle lístek," řekl řidič Tomáš na policii. Policista si lístek se jménem přečetl a usmál se: „Náš starý známý, byl v báni už jedenáctkrát."

Martin se před soudem vehementně brání: „Žádnou paní jsem nepřepadl. Toho dne jsem doma hlídal syna Jana, družka byla se žádostí o příspěvek na bydlení na úřadu a u ženského lékaře. "

A družka jako svědkyně mu přisvědčuje: „Ten den byl určitě doma, já byla s druhým synem Matyášem u lékaře, tady je potvrzení."

Soudce předčítá potvrzení, podle něho kritického dne byla svědkyně opravdu u lékaře. Datum souhlasí, chybí však čas.

Kamera vypovídá

„ Uvedené místo před poštou je monitorováno kamerovým systémem městské policie," vypovídá policista. „A obžalovaného znám dlouhá léta, hned jsem ho na kameře poznal." Předložená výzva pošty k vyzvednutí soudní obsílky zní na jméno obžalovaného. To je další listinný důkaz.

„O tom lístku nic nevím," sveřepě se hájí Martin. „Nikdy jsem ho neviděl."

Soud čte jeho doznání u policie, kde uvedl, že odcizené peníze za týden utratil, i doznání u soudce, který na něho uvaloval vazbu. „To mi napsal vyšetřovatel na papírek, podle toho byla sepsána i výpověď. Papírek pak roztrhal a spláchl ve WC. A řekl mi, abych si to všechno zapamatoval a řekl to tak u soudce, že zařídí, abych nebyl vzat do vazby," tvrdošíjně přednáší další bajku.

Z lékařské zprávy soud zjišťuje, že paní Božena utrpěla zhmoždění hrudníku.

Rozuzlení

Znalec psychiatr konstatuje, že Martin je plně trestně odpovědný, i když je osobou závislou na drogách. Soud zjišťuje, že z posledního výkonu trestu za krádeže ho propustili před rokem a půl. A tak lupič Martin nemá alibi a slyší, že za zločin loupeže si odpyká pět let ve věznici s ostrahou. Poškozené paní musí nahradit její důchod a mobil, vše v celkové částce 7886 Kč.

Lupičův obhájce podává odvolání: „Na kameře je osoba blíže neidentifikovatelná, obžalovaný nebyl na místě činu."

Nemá úspěch, krajský soud ho nedávno v plném rozsahu zamítl.

Zpracoval Arnošt Herman