Neřešených přestupků bylo podle žalobce v roce 2013 víc než 1 300.

Úmysl i nedbalost

U dvou úředníků šlo podle obžaloby o úmyslný trestný čin, u jedné úřednice o nedbalostní skutek. Vedoucí odboru Janě Sokolové hrozí až tříletý trest, jejím podřízeným Marcele Rosenkrancové a Josefu Mansfeldovi tři roky až deset let vězení. Všichni obžalovaní vinu odmítli.

Kauza se týká přestupků za nezaplacené parkování, které úředníci dostávají od městské policie. Podle obžaloby Rosenkrancová v roce 2013 převzala takových oznámení o přestupcích minimálně 1 350, nic s nimi ale nedělala.

„Tato oznámení byla bez jakéhokoliv procesního úkonu zakládána do archivu oddělení, a to přesto, že tato jednání měla být kvalifikována a projednána jako přestupek v silničním provozu," uvedl státní zástupce Jan Řeháček.

Vinu odmítají

Rosenkrancová vinu odmítla. Podle ní nebylo v roce 2013 jasné, podle jakého zákona se mají přestupky za nezaplacené parkování trestat. Podle stanoviska nadřízeného krajského úřadu mělo jít o přestupek podle přestupkového zákona.

„Tyto přestupky měly být řešeny u přestupkových komisí městských obvodů. Bylo nám ale řečeno, že je nemáme předávat, protože by obvodní radnice byly zahlceny," řekla Rosenkrancová. Z důkazů, které zazněly u soudu, ale vyplývá, že magistrát takové přestupky řešil, bylo jich ale jen asi 60.

Rosenkrancová čelí obžalobě i za další skutek. Podle státního zástupce nechala protizákonně odložit přestupek jiného úředníka magistrátu, vedoucího odboru dopravy Dalibora Dařílka. Stání jeho vozu v zákazu vjezdu na sídlišti Dobětice také zaznamenali strážníci.

„Poté, co z výpisu z Centrálního registru vozidel zjistila totožnost provozovatele vozidla, vydala své podřízené referentce ústní pokyn, aby přestupkový spis odložila," řekl žalobce. I v tomto případě Rosenkrancová vinu odmítla, případ podle ní chtěla odložit řadová referentka, ona s jejím krokem jen souhlasila.

„Kdybych věděla, že jde o Dalibora Dařílka, nikdy bych s tím nesouhlasila," doplnila Rosenkrancová. Po zásahu krajského úřadu nakonec ústečtí úředníci přestupek projednali a Dařílek dostal pokutu 500 korun.

Měli prý moc práce

Úředníci argumentují i tím, že měli mnoho práce, protože dopravních přestupků se řeší kolem 10 000 ročně. Nezaplacené parkování bylo podle nich okrajové, prioritně řešili dopravní nehody, řízení pod vlivem alkoholu, vysokou rychlost nebo jízdu na červenou.

V přestupcích, které se týkají nezaplaceného parkování, navíc majitelé aut často tvrdili, že vůz zaparkovala osoba blízká, a od přestupkového řízení tak odešli bez trestu.

Město se k trestnímu řízení nepřipojilo a nebude žádat náhradu škody nebo nemajetkové újmy.