Podle advokátky byl Tonev při činu ovlivněn duševní nemocí. Soud ale tvrzení označil za účelové. Součástí trestu je i vyhoštění na 10 let a vyplacení zhruba 2,25 milionu na nemajetkové újmě pozůstalým, což je zhruba polovina částky požadované zmocněncem. Se zbytkem senát odkázal rodinu 52letého zabitého Ivelina K. na občansko-právní řízení. Rozsudek je zatím nepravomocný, všechny strany si ponechaly lhůtu na rozhodnutí o případném odvolání.

Trvalo to hodiny

Otřesný zločin se odehrál ve druhém patře paneláku v ulici Josefa Ševčíka po půlnoci 15. října 2019. „V úmyslu usmrtit fyzicky napadl poškozeného, a to za užití tupého násilí,“ popsal státní zástupce František Stibor čin obžalovaného, trvající dokonce několik hodin. Násilí byli přítomni další gastarbeiteři. Těm ale Tonev vyhrožoval, ať nezasahují ani nevolají policii. Hlídka se i tak do bytu dvakrát dobývala, a to na volání sousedů, kteří v bytě slyšeli enormní hluk. Tonev ale neotevřel nebo se mu před policií podařilo násilí zakamuflovat. Když nakonec potřetí hlídce otevřel sám, bylo už skoro po všem.

Ústecký soud řešil vraždu mezi bulharskými dělníky
Útočil pěstí i kladivem. Soud řešil vraždu mezi bulharskými dělníky

„Byl dobitý, chrčel a měl rozšlapaný hrudník,“ popsali policisté stav vrahovy oběti. Muž na Ivelina K. předtím mnohokrát útočil pěstmi, kopy, ale i nožem či kladivem, dupal a házel jím o zem i na zeď. A když mu dal pauzu, tak jen na to, aby po sobě poškozený utřel krev na podlaze, nebo se umyl, když se pokálel. Proseb výrazně slabšího muže, ať ho nechá být, vrah nedbal. Jak vyplynulo, opilí byli při činu oba, ale ani jeden přes únosnou míru.

Bulhar se ještě před vynesením rozsudku v závěrečném slově kál. „Je mi velice líto toho, co se stalo. Pochopil jsem, že jsem vinen. Ale nebyl jsem v normálním stavu a nemohl korigovat své činy. V žádném případě jsem to nespáchal úmyslně,“ řekl soudu.

Ale moc mu to nepomohlo. Podle senátu totiž Tonev spáchal zvlášť závažný zločin vraždy. „Soud má za prokázané, že se skutek stal a že se jej dopustil obžalovaný,“ konstatoval předseda senátu Ondřej Peřich. „O průběhu celého incidentu existuje celá řada svědectví. Útoku byli přítomni i další obyvatelé bytu, v důsledku hluku o něm věděli i spolubydlící v domě,“ shrnul soudce dokazování. Soud přihlédl při stanovení délky trestu také k bohatému výpisu z rejstříku trestů obžalovaného s 13 záznamy za lehčí delikty. Dvakrát si šel kvůli nim ještě v Bulharsku sednout na 8 měsíců.

Soudce Peřich Tonevův čin a jeho následky označil za tak zásadně negativní, že je potřeba potrestat obžalovaného takto přísně. „Znak zvlášť surového způsobu vraždy je popsaným jednáním překročen několikanásobně. Poškozený trpěl řadu hodin. Postupem doby si musel víc a víc uvědomovat beznaděj, že mu nikdo nepomůže. A to přesto, že se v bytě nacházely další osoby, že vstupuje i policie a přitom útok na něj dál pokračuje,“ zmínil soudce, který zároveň Toneva vyhostil po vykonání trestu na 10 let z České republiky. Justiční orgány budou také usilovat o to, aby muž trest odpykal v Bulharsku, výměna vězňů je přitom podle Peřicha mezi státy Evropské unie běžnou praxí.

Policie hledá muže z tohoto záznamu
Ústecká policie hledá muže z tohoto záznamu. Může mít důležité informace

Obhájkyně Jana Kučerová připustila, že o spáchání činu není pochyb, přesto pro svého klienta žádala zproštění obžaloby. Poukazovala na to, že muž byl při činu nepříčetný a ovlivněn paranoidní schizofrenií a bipolární poruchou, s nimiž se měl 4 roky léčit v Bulharsku. Advokátka to soudu doložila tamní lékařskou zprávou. Soud ale dal na znalce zkoumajícího Toneva v litoměřické vazební věznici. Ten duševní onemocnění neshledal.

„Ze zdravotního posudku v odvětví psychiatrie vyplývá, že v rozhodné době netrpěl žádnou duševní poruchou a schopnosti ovládací a rozpoznávací byly zachovány,“ tlumočil státní zástupce. Z lékařských zpráv ve vazbě navíc vyplývalo, že obžalovaný při nástupu neuváděl, že trpí psychickými problémy. „To uváděl až v lednu 2020, po čtvrt roce ve výkonu vazby. Reagoval tak již jako součást své účelové obhajoby,“ je přesvědčený Stibor.

Agresivní povaha

Agresivita je podle znalce součástí Tonevovy osobnosti, je snadno ji vyvolat vnějšími i vnitřními impulzy. A to přesto, že ví, jak by se měl chovat správně. Ostatně jen pár hodin před fatálním útokem na svého spolubydlícího napadl v nedalekém baru Konírna jednoho z hostů. A záminkou pro útok na Ivelina K. mu mělo být pouze to, že mu nedal cigaretu.

Ilustrační foto
Devatenáct lidí stojí u soudu kvůli falšování dokladů, podílnictví i podvodům

Spolubydlící, kteří byli útoku přítomni, ve svědeckých výpovědích naznačovali, že muž ho mohl bít i proto, že od něj chtěl vyplácet jeho mzdu. Ivelin K. se mu nadto těžko mohl bránit. „Obžalovaný disponoval značnou svalovou hmotou, vážil v rozhodné době 95 kilogramů. Poškozený pouze 57, jedná se o značnou fyzickou disproporci,“ upozornil žalobce, který chtěl pro Toneva trest odnětí svobody nad spodní hranicí trestní sazby, tedy asi o dva tři roky méně, než nakonec dostal.

Zmocněnec pozůstalých Jordan Michalev Deníku sdělil, že oba dva muži pocházeli ze stejného kraje v Bulharsku, ze Starozagorské oblasti. Za prací do České republiky vycestovali poprvé teprve nedávno. Ivelin K. po sobě zanechal v Bulharsku dvě dcery, které už jsou provdané. „Nejhorší ale je, že rodiče přežili syna,“ vzkázal Michalev.