Nekompromisní rozsudek padl v pátek 11. ledna u Krajského soudu v Ústí nad Labem. Oba vrahové musí pozůstalým společně nahradit i nemajetkovou újmu v celkové výši dva miliony korun. Rozsudek je nepravomocný, státní zástupce i oba vrahové si ponechali lhůtu na případné odvolání. 

Při ukládání odlišných trestů zohlednil soud různou míru doznání. “Podle znalců jsou oba disponováni ke zkreslení výpovědi, aby snížili svůj podíl na události. Hlavně obžalovaný Pavlis, který už při rekonstrukci svou původní výpověď změnil a uvedl, že poškozeného nakládal do auta jen Kužel. Následně Pavlis odvolal i údery pěstí, dokonce popřel i samotnou existenci pásky, kterou byl poškozený prokazatelně spoutaný. Kužel je ve své výpovědi konstantní, svůj vlastní podíl na události nepopírá,” uvedl soudce Jiří Bednář, podle kterého byla vražda velmi surová. 

“Svou lítost sice verbalizují, ale jednání během činu i po činu nelitovali. Naopak se jím ještě chlubili,” doplnil Bednář. 

Otřesný případ se odehrál vloni 20. ledna v Bitozevsi na Lounsku. Tehdy 19letý Pavlis a 18letý Kužel pod falešnou záminkou koupě poloosy na auto vylákali večer svého kamaráda Jana ze školy z Podbořan na opuštěné místo. Tam ho kopali a mlátili baseballovou pálkou. Následně ho svázaného odvezli na polní cestu, kde v brutálním útoku pokračovali, dokonce svou oběť i sekali mačetou. Mrtvolu pak ukryli v lesním porostu a zaházeli listím. Motivem surové vraždy byly zřejmě nevyjasněné finanční pohledávky v řádech tisíců korun za neprovedenou opravu auta.

“Obžalovaní se doznávají jen částečně a snaží se pouze účelově přenést vinu jeden na druhého. Nešlo o usmrcení v afektu, jednali plánovitě, za tímto účelem si pronajali dodávku, sehnali nástroje, rukavice, zakrvácené stopy následně umyli. Zavraždili svého kamaráda, který měl celý život teprve před sebou,” řekl státní zástupce František Stibor, který oběma výjimečný trest navrhl. 

Svalovali vinu na toho druhého

Z kamarádů se před soudem stali nepřátelé, jeden druhému dokonce začal vykat. Ani páteční proces nebyl výjimkou. 

“Tento trestný čin je neomluvitelný. Měl jsem ale strach ze svého komplice. Do doby, než jsem potkal pana Pavlise, nespáchal jsem žádný trestný čin. S ním jsem se vydal na špatnou cestu. Být celá situace na mě, takto by to neskončilo. Byl jsem svědkem jeho agresivního chování, tak jsem měl obavy o sebe i o své blízké. Můj otec v tom má taky vinu ohledně výchovy,  zanedbával mě, nevěnoval mi lásku a nevysvětloval mi, co je dobré a špatné. I proto jsem se vydal na cestu zla,” uvedl v závěrečné řeči Kužel, který od začátku uvádí, že se při útoku baseballovou pálkou s Pavlisem střídali. 

To jeho komplic popřel a vylučuje dokonce i použití mačety.  “Za to, co se stalo, nenesu takovou vinu jako je psáno v obžalobě. Nebylo to plánované, nikdy jsme se o tom nebavili. Je lež, že jsem já útočil, je to účelové vyjádření, že se mě pan Kužel měl bát. Na vazbě mu radili, aby tohle řekl,” řekl Pavlis. 

Podle znalkyně v oboru psychologie Štěpánky Tůmové je chování obou vrahů účelové. “S takovýmto vyjádřením se velmi často setkáváme u pachatelů v případech, kde jich je větší množství. Snaží se vyvinit na úkor toho druhého. Ale v tomto případě ani jeden z obviněných nebyl závislý na názorech a jednání druhého. Oba jsou dostatečně inteligentní na to, aby zvážili situaci svého konání,” řekla už dříve Tůmová.