„Vida, pootevřené okno do chodby," řekl si. „Jde se na to!" Protáhl se hbitě okénkem. Jenomže majitelka domku ho uslyšela. „Ksakru!" měl zlost, když prchal.

Luboš se snadno nevzdává, našel další nezajištěné okénko, tentokrát do WC. „Začíná se dařit," říkal si, když v pokoji v přízemí objevil mobil, peněženku se 450 Kč a klíče od osobního auta Peugeot.

„To bude ten bourák, co stojí před domem!" zajásal. Zase pech! Někdo přicházel, byl to majitel. A tak s mobilem a peněženkou, kde byly i doklady, i s klíči, vzal do zaječích.

Konečně trefa

Druhý den objevil nezajištěné okénko do koupelny. A měl štěstí, nikdo v domě nebyl. „Kápla" peněženka s 1500 Kč.

„A tohle jsou klíče od volkswagenu, co stojí na dvoře," radoval se a třepal klíčky. Teď už nečekal. Nastartoval auto a rychle zmizel.

Neslavný konec

Naposledy vytlačil okénko do sklepa, ale ze sklepa se dál nedostal. A policie už mu byla na stopě. Skončil před vyšetřovatelem.

„Nebudu vypovídat!" prohlásil suverénně jako v americkém filmu. Nakonec ho policisté a dva poškození navštívili ve vazbě v Litoměřicích.

„Kapituluju," prohlásil a ke všemu se doznal. Své doznání zopakoval i před soudem.

Tam se ukázalo, že mobil prodal a auto zašantročil. Také se ukázalo,že byl odsouzen už k 28 měsícům za totožnou trestnou činnost.

Za vloupání, kdy se dostával do rodinných domků otevřenými okénky. A tak soud začal počítat a vyšel z toho trest 4 roky ve věznici s ostrahou. A také musí nahradit majiteli volkswagenu 93 141 Kč.

Poslední pokus

„Trest je přísný, doznal jsem se," napsal do odvolání. Měl smůlu, krajský soud ho nevyslyšel.

Musí teď to své „řemeslo" pověsit na dlouhou dobu na hřebíček.

Zpracoval Arnošt Hermann