„Významně působí také současná nepříznivá sociálně ekonomická struktura obyvatelstva, zhoršující se ekonomická situace obyvatelstva související s vysokou nezaměstnaností a nárůstem spotřebitelských cen, předluženost apod. Lze předpokládat, že rozevřené sociální nůžky, celková nálada ve společnosti a růst vzájemné agresivity a nevraživosti jsou faktory, které mimo jiné významně ovlivňují vandalství (především poškozování zaparkovaných automobilů), kdy občané touto násilnou formou řeší i vzájemné neshody. Tyto případy zůstávají v převážné většině neobjasněny. Nedaří se zjistit ani přesný motiv pachatelů těchto skutků," píše se ve zprávě.
Vyloučené lokality
Zásadní roli hraje složení obyvatelstva a vysoký podíl našeho regionu na vyloučených lokalitách, kde se soustřeďují osoby plně závislé na sociální podpoře.
„Nízká úroveň vzdělanosti těchto osob omezuje jejich možnosti na trhu práce, což vede k nižším příjmům a snížení jejich životní úrovně. Ve snaze zlepšit si životní úroveň se často dopouštějí trestné činnosti.
Jelikož v rodinách žijících v uvedených lokalitách přetrvává významně vyšší natalita (porodnost), neočekáváme ani v budoucnu snížení podílu skupin obyvatelstva ohrožených sociálním vyloučením, příp. již sociálně vyloučených.
Vlivem migrace osob z vyloučených lokalit do oblastí, kde nebyly osoby s nízkým sociálním statusem dosud registrovány (nebo jen minimálně) a sestěhováváním romské komunity a nepřizpůsobivých občanů do vybraných lokalit na území Ústeckého kraje (např. Mostecko, Teplicko, Děčínsko), dochází k rozšíření kriminogenního chování těchto osob na novém území. Tím roste nebezpečí vzniku nových vyloučených lokalit, případně riziko rozšíření stávajících vyloučených lokalit."
Problém migrace
„Tímto dochází ke kumulaci obyvatelstva, které pak obtěžuje své okolí výtržnostmi, nepořádkem a trestnou činností. Problémová je z tohoto pohledu migrace obyvatel ve vyloučených lokalitách i v jiných částech Ústeckého kraje (např. Mostecko, Teplicko, Děčínsko).
Jedná se zejména o migraci Romů z jiných oblastí České republiky, kteří následně zpravidla narušují vzájemné soužití mezi majoritou a minoritou, jež tvoří starousedlí Romové. V těchto lokalitách není zaznamenán zvýšený nárůst klasické trestné činnosti, ale ve zvýšené míře zde dochází k nespokojenosti majority s hlučným chováním a vyjadřováním nově příchozích Romů.
K napětí mezi oběma skupinami přispívá i pocit ohrožení osobní bezpečnosti a majetku u většinové populace a devalvace cen nemovitostí v důsledku expanze vyloučených lokalit do dříve relativně lukrativních čtvrtí," hodnotí zpráva.
Faktor amnestie
„V souvislosti s udělenou amnestií hodnotíme jako nový významný kriminogenní faktor návrat zhruba 800 propuštěných vězňů na území Ústeckého kraje, kteří zde mají trvalý pobyt. Příliv těchto osob se projevil v navýšení trestné činnosti, zejména majetkové, byť často bagatelní.
Amnestovaní se v Ústeckém kraji dopustili 634 skutků, což odpovídá 4,1 % z celkově objasněné kriminality v Ústeckém kraji a 12 % skutků spáchaných amnestovanými v České republice. Z praktických poznatků vyplývá, že k navrátivším se osobám s původním vztahem k Ústeckému kraji (zejm. okresu Most) se připojila i řada amnestovaných osob bez dřívějšího vztahu k území Ústeckého kraje, a to mimo jiné z důvodu vysoké dostupnosti tzv. sociálního bydlení," konstatuje policejní zpráva.
Loňská kriminalita z pohledu policie
Policisté loni odsloužili 225 tisíc přesčasových hodin, aby zvládli situaci v kraji
Ústecký kraj - Více krádeží i více násilností. V Ústeckém kraji vloni stoupl počet trestných činů o 8,8 procent oproti předchozímu roku 2012. Jde o druhý nejvyšší meziroční nárůst v rámci České republiky. V případě násilných útoků to byl v celorepublikovém měřítku dokonce nejvyšší skok směrem vzhůru. Vyplývá to ze Zprávy o bezpečnostní situaci za rok 2013, kterou vydalo ústecké krajské policejní ředitelství ke konci letošního ledna.
Podle dokumentu vzrostl počet případů majetkové a hospodářské kriminality, struktura kriminálních činů ale obecně zůstává řadu let obdobná. Jak však zpráva zdůrazňuje, i přes nelichotivá čísla se kriminalita v kraji udržela pod statistikami z roku 2011.
Nárůst přesčasů
Za loňský rok trávili policisté v kraji mnohem více času ve službě. Oproti roku 2012 odsloužili o 125 procent více přesčasů, konkrétně mají za sebou celkem 225 tisíc přesčasových hodin. Z nich „jen" 47 tisíc hodin připadá na přesčasy během červnových povodní.
Hodiny ve službě navíc se podle zprávy projevily v poklesu kriminality, zejména té majetkové, ve druhém pololetí roku 2013. To je pádný argument pro navýšení počtu policistů. Řady stávajících má posílit 160 nováčků, kteří by měli letos dorazit do Ústeckého kraje.
Proč došlo k poklesu trestných činů v roce 2012? Podle samotných policistů se jim předloni povedlo poslat za mříže více pachatelů.
V některých oblastech bylo spácháno krátkodobě méně útoků, momentální vliv na situaci mají podle okolností místní opatření přijímaná policií a městskou policií, ale i firmami a občany.
Projevila se ale také vyšší ochota lidí nahlašovat podezřelé osoby.
Zpráva rovněž upozorňuje, že v jednotlivých druzích kriminality jsou v posledních letech evidovány pouze zanedbatelné meziroční změny. Například nejsou velké rozdíly v násilné a mravnostní kriminalitě mezi lety 2006 až 2013. V majetkové kriminalitě se počet případů za stejné období pohybuje mezi 17 000 až 21 000 útoky ročně.
Co spáchali?
Amnestovaní byli usvědčeni jako pachatelé v celkem 634 skutcích, které měli na území Ústeckého kraje na svědomí. To představuje 4,1 procento z celkové objasněné kriminality v kraji. Otázkou ale i nadále zůstává, zda se jejich podíl ve statistikách trestné činnosti ještě do budoucna nezvýší. Tisíce dalších skutků totiž prozatím policejní vyšetřování neobjasnilo.
