Je to vážné. Jestli chceme mír, musíme se připravit na válku, varuje šéf armády

„Nechci do éteru vnášet válečné řeči, ale situace je vážná. Abychom měli mír, musíme se připravovat na válku. To je stará pravda. V této situaci je potřeba si to začít říkat nahlas a hlavně to reálně dělat,“ řekl Řehka s tím, že doufá, že válka nenastane. Nicméně Rusko a NATO, kterého je Česká republika součástí, nebyly podle něho nikdy blíže konfliktu.

Teoreticky se může jednat o střet konvenční nebo i jaderný, i když ten Řehka nepovažuje za pravděpodobný. V obou případech by ale tento konflikt měl dopad na Českou republiku, takže se na něj musí připravovat už nyní. Příprava obrany je totiž dlouhodobější proces, který nezabere pouhý měsíc či rok.

Musíme být připraveni

České armádě nahrává změna vnímání hrozeb mezi politiky i českou veřejností. „Oproti minulosti tu už nemáme princip odložené potřeby, který jsme měli uvedený i ve strategických dokumentech. V nich jsme tvrdili, že nám větší konflikt na evropském válčišti nehrozí. Pokud by hrozil, tak to budeme vědět deset až patnáct let dopředu a začneme se na to chystat. Dnes už je jasné, že konflikty na evropském válčišti hrozí a doba varování může být poměrně krátká. Rozhodně ne deset až patnáct let,“ vysvětlil šéf armády.

Změna předpisů. Černochová chce kvůli ruské agresi posílit možnosti ochrany ČR

Ve svých obranných plánech Česko počítá s pomocí Severoatlantické aliance. „Jestli si někdo myslí, že se připravujeme na to, že budeme klást miny a zátarasy na hranicích v Beskydech, tak na to se fakt nechystáme. To není naše strategie. My se bráníme v rámci aliance. Aby fungovala a byla soudržná, je v životním zájmu České republiky. Zároveň musíme být v alianci platný spojenec,“ řekl Řehka.

O budoucím protivníkovi nepochybuje. S největší pravděpodobností by se podle něj jednalo o Ruskou federaci.

A právě na Rusko ukazují také šéfové dalších českých bezpečnostních složek. Shodují se v tom, že Česká republika v tomto ohledu poněkud zaspala. Například ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka upozornil na to, že ruská imperiální politika se ani po třiceti letech od rozpadu Sovětského svazu nezměnila a nezměnily se ani cesty, kterými chce Rusko svých cílů dosáhnout. Českou republiku navíc Rusko považuje za součást Západu, a tedy za nepřítele, kterého je potřeba porazit.

„Z různých vrstev ruské politiky i společnosti zaznívá, že Rusko na Ukrajině neválčí jen s Ukrajinci, ale s NATO, jehož jsme součástí,“ připomněl Koudelka.

Největší hrozba? Pátá kolona

V současné době samozřejmě k hranicím České republiky žádné ruské jednotky nepostupují. Neznamená to však, že východní mocnost není na našem území aktivní. Zpravodajci nyní zaznamenávají hlavně hackerské akce v kyberprostoru a zejména pak šíření dezinformací, které mají za cíl českou společnost znejistět a destabilizovat.

„Slyšíme je velmi často. Za prvé: bez Ruska nebude dostatek energie na zimu, proto je nezbytně nutné se s Ruskem bilaterálně dohodnout. Za druhé: protiruské sankce poškozují více Evropany než Rusko, a proto nedávají smysl. Za třetí: evropské státy upřednostňují pomoc Ukrajině a ukrajinským uprchlíkům před pomocí vlastnímu obyvatelstvu,“ vypočítal nejčastější dezinformace Koudelka.

Omezení vstupu. Do ČR nebudou moci Rusové s krátkodobými vízy, schválila vláda

Právě šíření dezinformací a využívání takzvané páté kolony považuje česká rozvědka za jedno z největších rizik. V této oblasti se snaží být aktivnější i policie. Náměstek policejního prezidenta Tomáš Kubík uvedl, že od začátku ruského útoku policie zahájila v 81 případech trestní řízení, v nichž je stíháno 43 pachatelů. „Týká se to buď schvalování agrese proti Ukrajině nebo šíření nenávisti proti této zemi,“ dodal Kubík.