V Česku zemřelo za prvních devět měsíců letošního roku téměř 85 tisíc lidí, přibližně o 1000 víc než za stejné období loni. Počet narozených dětí naopak klesl o 2600 na 83 300.

Počet obyvatel stoupl za první tři čtvrtletí v šesti krajích a v hlavním městě. Nejvíc si demograficky polepšily střední Čechy, kde přibylo přes 10 800 lidí. Následovala Praha s přírůstkem 7200 obyvatel. V sedmi krajích lidí naopak ubylo. Největší propad zaznamenal Moravskoslezský kraj, který od začátku roku přišel o 5100 obyvatel. Zhruba o 2000 lidí se zmenšila populace Ústeckého kraje.

Impulz pro Plzeňskou. Nová kancelářská budova SmíchOFF s terasovitou zahradou podle návrhu studia Bogle Architects navazuje na moderní zástavbu v okolí Anděla.
Boom se odkládá. Kancelářím kvůli pandemii „zvoní umíráček“

Nárůst úmrtí za prvních devět měsíců byl ovlivněn vývojem ve třetím kvartále. Zatímco v prvním a druhém čtvrtletí byly počty zemřelých meziročně srovnatelné, od začátku července do konce září statistici zaznamenali o čtyři procenta více úmrtí než loni. Důvodem byl především zářijový meziroční nárůst počtu úmrtí o osm procent.

Důvody nárůstu úmrtnosti ČSÚ neuvádí, pravděpodobně k němu ale přispěla epidemie nemoci covid-19. "I přesto, že onemocnění covid-19 je hlavním důvodem zvýšené mortality v České republice, říjnová data ukazují také nárůst mortality z jiných důvodů, než je pravě covid-19," upozornil koncem listopadu ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).

Důsledky koronavirové epidemie se zřejmě výrazněji projeví až v demografických statistikách za poslední čtvrtletí. Z posledních dostupných údajů ČSÚ vyplývá, že za pět kalendářních týdnů od 28. září do 1. listopadu, tedy na začátku čtvrtého kvartálu, zemřelo v Česku 15 626 lidí, téměř o třetinu více než v odpovídajícím období loňského roku.

Přistěhovalci z Ukrajiny

O nárůst počtu obyvatel za tři čtvrtletí letošního roku se zasloužilo přistěhovalectví, bez kterého by se počet obyvatel ČR snížil téměř o 1700. Díky příchodu cizinců se populace naopak téměř o 15 600 lidí rozrostla. Ve srovnání s loňskem bylo tempo růstu způsobené přistěhovalectvím přibližně poloviční.

Nejvíce lidí se letos do Česka přistěhovalo z Ukrajiny. Následovali Slováci a Rusové. Ubylo naopak Britů, Poláků a Němců žijících v Česku.

Na snímku člen odběrového týmu ukazuje pozitivní test na covid-19
Za neděli přibyly dva tisíce nakažených. Rizikové skóre zůstalo na 71 bodech

Meziročně výrazně poklesl počet nově uzavřených manželství. Lidé v Česku jich od ledna do září uzavřeli 38 100, zatímco loni za stejné období bylo svateb o 9600 více. Životní plány Čechů a Češek ovlivnila koronavirová epidemie, nařízená omezení a nouzový stav.

Nejvýraznější propad v počtu svateb nastal v březnu a dubnu. Útlum z jara se nepodařilo vykompenzovat ani v ostatních měsících, i když únor, srpen a říjen byly letos na svatby bohatší než loni, uvedla Terezie Štyglerová z ČSÚ. I kdyby byl počet sňatků v listopadu a prosinci o nadprůměrný, úrovně předešlých let už nedosáhne. "Spíše se nabízí přiblížení historickému minimu z roku 2013," řekla Štyglerová.

Koronavirus ale nepřál ani rozvodům. Od začátku roku úřady pravomocně ukončily 15.700 manželských svazů, meziročně o 2200 méně. K poklesu rozvodovosti mohlo podle statistiků přispět omezení činnosti soudů v době nouzového stavu.