Hrozilo českým veřejnoprávním médiím reálné nebezpečí, že bude v případě pokračování vlády v čele s Andrejem Babišem jejich nezávislost zlikvidována podobně, jako se to stalo v Polsku a Maďarsku?
Určitě ano. Andrej Babiš se nikdy netajil náklonností k Viktoru Orbánovi a jeho politice. Babišovo odhodlání ovládnout mediální prostor ostatně začalo už nákupem MF DNES a dalších médií. Média veřejné služby mu v naplnění tohoto záměru chyběla, proto tam rozhodně chtěl získat vliv.

Bylo to tak, že společně s Babišem chtěl likvidovat nezávislost veřejnoprávních médií i prezident Miloš Zeman a jeho spojenci v čele s extrémně pravicovou Svobodou a přímou demokracií (SPD) Tomia Okamury?
Ano. Na mě to dokonce dělalo dojem, že volbu členů mediálních rad veřejnoprávních médií Babiš SPD trochu přenechává. Zjevně tak mezi SPD a Babišem byla v této oblasti dohoda o podpoře.

Jaroslav Kaczyński.
ANALÝZA: Polská vláda hrozí Bruselu, že nesplní Zelenou dohodu

Existoval tedy jasný hlasovací prozemanovský blok Babišova ANO, SPD a komunistů, který se snažil média veřejné služby ovládnout?
Samozřejmě, byl tu, ale vliv SPD nad komunisty převažoval.

Pokud by Babiš vyhrál podzimní volby a dál vládl, bylo by vše připraveno k tomu, aby se i v Česku média veřejné služby změnila na vládě závislé sdělovací prostředky?
Podle mě nepochybně ano. Bylo vidět, že se k tomu schyluje. Především v případě České televize tady byla vidět už před volbami snaha najít něco na jejího generálního ředitele Petra Dvořáka. A zajistit jeho odvolání. To naštěstí vyvolalo odezvu v občanské společnosti, která dala najevo, že si likvidaci nezávislosti médií veřejné služby nenechá jen tak líbit.

Vy přicházíte s návrhem, který se dostal i do programového prohlášení nové vlády Petra Fialy, jenž by měl do budoucna pomoci zvýšit odolnost veřejnoprávních médií vůči možnému ovládnutí vítězem voleb. V čem je jeho základ?
V tom, že by spolu s Poslaneckou sněmovnou, která volila členy mediální rady doposud, volil druhou polovinu členů Senát.

A v čem by právě toto pomohlo?
V tom, že tu nebude dominance momentálního vítěze voleb. Protože Senát je volen v jiném volebním cyklu – jedna třetina senátorů každé dva roky. Účast Senátu by tak byla protiváhou nějakého momentálního „volebního úletu“. Vedle jiného časového rytmu je tu i jiný způsob volby, kdy se senátoři volí ve většinových dvoukolových volbách. To eliminuje šance radikálů na ovládnutí Senátu. Proto by možná mělo i logiku, aby Senát měl ve volbě mediálních rad hlavní slovo. Ale budiž, nechme aspoň paritu.

Ulica Ząbkowska
Varšavané už jezdí do Prahy metrem. A konečně si jí začínají vážit

Pojďme teď z Česka do střední Evropy. Jak je podle vás možné, že v Polsku a Maďarsku likvidace veřejnoprávních médií proběhla tak snadno?
My jsme byli v říjnu na návštěvě Maďarska a o téhle věci jsme se bavili i se zástupci nezávislých médií. Oni tu snadnost likvidace veřejnoprávních médií přisuzovali mimo jiné i malému zájmu veřejnosti. Jako by to většině společnosti bylo jedno. Proti ovládnutí veřejnoprávních médií byl jen slabý odpor.

Mnoho lidí, především v naší části Evropy, nechápe, v čem je to škodlivé, pokud veřejnoprávní televize nebude nezávislá a bude službou vládnoucích sil. Setkali jste se při vašich setkáních v Maďarsku třeba s tím, že vám vládní politici tvrdili, že státní vládní televize čelí opozičním médiím?
Ano, přesně tyto argumenty od vládních činitelů v Maďarsku padaly skoro pořád. Mezi politiky vlády Fidesz prostě převažuje názor, že vůbec nejde o to dodržovat pravidla demokratické hry. Ale pouze jen o to zvítězit. To je ve vládních kruzích strašně rozšířené.

A vyvraceli nějak to, že dnešní maďarská televize vůbec nesplňuje standardy veřejnoprávního sdělovacího prostředku?
Ne, oni to vůbec nepopírali. Říkali, že to byla, je a bude vždy jen vládní televize. Ani na vteřinu nepochybovali o tom, že by to mohlo být jinak. A dodávali, že podle nich se Západ a zahraniční investoři snaží v Maďarsku podporovat opozici. Proto státní inzerce a inzerce polostátních podniků musí jít naopak jen do provládních médií. Tvrdí, že Maďarsko čelí obrovskému tlaku zvenčí a musí se bránit. To, že je potřeba nezávislá žurnalistika, to Fidesz vůbec neuznává. A vládnímu táboru už začíná vadit dokonce i to, že Maďaři financují nezávislá média placením jejich obsahu. Mluví o tom, že to nelze tolerovat. Lidé, kteří takové věci hlásají, to rozhodně nemyslí s demokracií dobře.

Podobně to funguje dnes v Polsku?
Ano. I tam všechno, co není provládní, je protivládní.

Polský velvyslanec Miroslaw Jasinský
Vztahy s Polskem padají do propasti. Velvyslanec vydržel v Praze měsíc

Co by mohla a měla udělat Evropská unie?
Je třeba zaujmout vůči takovým státům jako Maďarsko a Polsko důraznější postoj jak ze strany unijních orgánů, tak ze strany České republiky. A trvat na dodržování právního státu. Podmínit dodržováním pravidel výplatu peněz z evropských fondů. To je nástroj, který by mohl být efektivní. Polsko a Maďarsko lze stále udržet v okruhu demokratických států.

A máme my Češi nějaký vzor, k čemu v oblasti veřejnoprávních médií směřovat?
Já bych to obrátil. Maďarsko a Polsko nám ukazují, kam směřovat nesmíme a jakých chyb bychom se měli vyvarovat. Našim médiím veřejné služby se podařilo tlakům odolat. Ale to není důvod k uspokojení. Proto přicházíme s touto změnou mediálního zákona jako pojistkou. Pojistkou, která se může třeba už po příštích volbách hodit.

Politik Babiš si koupil obří Mafru a.s., omezit chtěl i veřejnoprávní média

Česká republika a nezávislost zdejších médií se ocitla v ohrožení už v létě roku 2013, kdy druhý nejbohatší český občan, oligarcha slovenského původu Andrej Babiš, koupil od německých vlastníků největší mediální dům Mafra a.s.. Šlo o společnost vydávající tehdy nejčtenější seriózní deník MF Dnes i nejdéle vycházející prestižní deník Lidové noviny, provozující svého času nejčtenější zpravodajský server iDNES.cz, mnoho dalších mediálních aktivit. Koupě koncernu Mafra a.s. byla přímo spojena s Babišovým vstupem do politiky a jeho záměrem vyhrát parlamentní volby na podzim roku 2013.

Část vedení redakce a redaktorů na to velmi rychle reagovala odchodem, část vyčkávala, zda Babiš dodrží slíbenou nezávislost. Ta se však velice brzy ukázala jako iluzorní. „Jak se má novinář chovat, když jeho médium bylo znásilněno?,“ ptal se už krátce poté Pavel Šafr, bývalý šéfredaktor MF DNES a pozdější šéfredaktor serveru Forum 24.

Migrace z Afriky do Evropy
Francie v čele Unie nabízí obchod: atom za migranty

Babišovo vlastnictví Mafra a.s., které se stalo i nejsilnějším hráčem na rozhlasovém trhu, budilo pozornost i v zahraničí. „Proti Orbánovi můžeme mít různé výhrady, ale není jako premiér vlastníkem největšího vydavatelství v zemi. Na rozdíl od vicepremiéra české vlády Andreje Babiše,“ uváděl Bernd Posselt, tehdejší europoslanec Evropské lidové strany za bavorskou CSU.

Bezzubý zákon

Na konci společné vlády ČSSD a ANO se premiér Bohuslav Sobotka odhodlal k přijetí zákona o střetu zájmů, který měl donutit Babiše se vzdát řízení koncernu Agrofert a to včetně Mafry.a.s., která byla jeho součástí.

Jenže zákon se bohužel ukázal bezzubým. Na klíčových pozicích koncernu zůstali lidé, které si tam Babiš sám vybral. V roce 2017 byly zveřejněny nahrávky Andreje Babiše a vlivného redaktora MF DNES Marka Přibyla, na nichž se spolu bavili o materiálech v MF DNES. Desítky redaktorů MF DNES podepsali petici, v níž se od chování kolegy a na nahrávkách zmíněných členů vedení redakce distancovali. „Z nahrávek vyplývá, že v tomto bodě lhal,“ uváděla petice ke slibu Babiše, že se nebude vměšovat do obsahu svých médií.

Mnoho klíčových redaktorů postupně odešlo, ale Mafra a.s. přesto fungovala dál a byla především tím „o čem nepsala“ Babišovým mediálním zázemím.

Krok po kroku 

Ze sebevědomí, že disponuje dostatečnou mediální mocí, vyplynul Babišův pomalý postup při snaze ovládnout veřejnoprávní Českou televizi a Český rozhlas poté, co se v roce 2018 stal premiérem. Přesto se postupem času obměnou členů mediálních rad, kontrolního orgánu veřejnoprávních médií, situace rok od roku zhoršovala. 

Hlavně tím, že Babišovo ANO našlo ve snaze likvidovat nezávislost veřejnoprávních médií spojence v extrémistické Svobodě a přímé demokracii a v českých komunistech. A krok po kroku se to této nepsané koalici v čele s Babišovým ANO dařilo. A to přesto, že koaliční sociální demokracie se snažila tomuto neblahému vývoji bránit.

Těsně před dalšími volbami už situace začala být, především v České televizi, povážlivá. Devátého dubna loňského roku vydala Evropská vysílací unie (EBU) výzvu, kde varovala, že česká veřejnoprávní média mohou dopadnout brzy podobně, jako polská či maďarská. Tam byly nezávislé veřejnoprávní prostředky zlikvidovány a změněny v propagandistická vládní média. Podobná tomu, co vidíme například v putinovském Rusku.

Polský velvyslanec Miroslaw Jasinský
Vztahy s Polskem padají do propasti. Velvyslanec vydržel v Praze měsíc

„V Evropě se stále více vlád snaží umlčet opozici omezením svobody tisku a nepřípustným vlivem na veřejnoprávní média,“ zvedla EBU 9. dubna. „Poslední příklad je z České republiky, kde je ohrožena nezávislost celostátní veřejnoprávní televize. Již několik měsíců jsme svědky rostoucí politizace její rady, zatímco pokusy o destabilizaci jejího řízení se znásobily.“

Tento vývoj zastavily až parlamentní volby, v nichž Babiš a jeho ANO oproti očekáváním prohráli s koalicí Spolu. 

Demokratická opozice získala v parlamentu jasnou převahu a vytvořila většinovou vládu. Do vládního Programového prohlášení kabinetu Petra Fialy se pak dostala i věta, jasně podporující nezávislost veřejnoprávních médií v Česku. „Zaměříme se na udržitelnost financování veřejnoprávních médií, což je základní podmínka jejich nezávislosti. Do systému volby Rady ČT a ČRo zapojíme Senát. Příslušné změny právních předpisů prosadíme během roku 2022,“ uvádí se jednoznačně.

Přijde Babiš o Mafru?

Nemá zůstat ale jen u toho. Skupina vládních poslanců podle informací Deníku připravila nyní návrh novely zákona o střetu zájmů, která by veřejným funkcionářům zakázal vlastnictví médií. Andrej Babiš, pokud by chtěl zůstat v politice, by se musel vlastnictví Mafra a.s. zbavit. „Navrhujeme nahradit pojem ovládající osoba širším pojmem skutečný majitel,“ uvádí předloha. 

Babišovi by tak nepomohlo to, že převedl Mafru a.s. do svěřeneckých fondů, ale zároveň, podobně jako u dalších částí koncernu Agrofert zůstal jejich „skutečným majitelem“. To ostatně konstatuje i audit koncernu Agrofert, který si nechala udělat Evropská komise, když zkoumala střet zájmů Andreje Babiše jako premiéra.

„Je povinností demokratického právního státu zamezit tomu, aby veřejný funkcionář svěřenou moc mohl využívat k prosazování vlastních (osobních) zájmů na úkor zájmu veřejného, a tím i důvěry veřejnosti,“ uvádí autoři novely zákona o střetu zájmů.

Visegrad InsightVisegrad InsightZdroj: Visegrad InsightDeník součástí projektu klíčových středoevropských médií
Tento materiál je součástí spolupráce a výměny materiálů mezi nejvlivnějšími médii Visegrádské čtyřky organizovaných Visegrad Insight. Projektu se účastní Denik.cz, polská média Res Publica Nowa, Onet.pl, slovenský DennikN.sk a maďarský Telex.hu. Projekt se uskutečňuje s podporou EU. Zdroj: EU